V říjnových volbách letos zvítězily strany a hnutí, které odmítají polistopadový vývoj české společnosti a požadují změnu politického systému. Identický volební výsledek zaznamenaly všechny české kraje s jednou jedinou výjimkou, kterou je hlavní město Praha.

Komunistická strana Čech a Moravy byla v Praze dokonce pod pětiprocentní hranicí, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, a Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury ji v Praze jen těsně překročila. Strany, které se hlásí ke kontinuitě polistopadového vývoje, tak v Praze nad „celorepublikovými“ vítězi parlamentních voleb drtivě vyhrály.

Aspoň v něčem jako Němci

Praha má šestý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele v porovnání jednotlivých regionů zemí Evropské unie. Je tak přibližně na 180 % průměru regionů zemí EU a její HDP se rovná tomu v oblasti kolem bavorského Mnichova.

Mimopražské české regiony se pohybují přibližně okolo 75 % průměru regionů zemí EU, a jsou tak srovnatelné např. s nejbohatším bulharským regionem, regiony Estonska, Litvy či Portugalska. Ústecký a Karlovarský kraj jsou na tom ještě hůře. Pražský hrubý domácí produkt na obyvatele je tak více než dvojnásobný ve srovnání s mimopražskými regiony.

Je však nutno konstatovat, že pozici Prahy mohou ovlivňovat lidé, kteří do ní dojíždějí za prací (Stejně zkreslené jsou dlouhodobě třeba statistiky Bratislavy). Bohatství Prahy je tak podle statistických údajů vyšší než ve skutečnosti, zatímco v regionech kolem hlavních měst je podceněno.