Inspirací pro projekt se stala zpráva Evropského parlamentu z roku 2013, která hodnotila pozitivní příspěvek a odolnost družstev vůči krizi a nabádala členské státy k podpoře a posílení tohoto sektoru, včetně vytvoření potřební právní a finanční infrastruktury. Souvislost s lokální udržitelností i sociálními aspekty se odrazila v zaměření projektu, proto také název „Inkluzivní místní ekonomiky prostřednictvím rozvoje družstev.“
Historická, právní a mediální analýza postavení družstev v České republice byla doplněna výzkumem v terénu u šesti družstev z různých oblastí a různých typů: výrobní, zemědělská, spotřební, bytové a družstvo zaměstnávající postižené občany. Dotazníky měly široké zaměření – od charakteru družstva, po postoje vedení, řadových družstevníků, představitelů samosprávy, ale i zákazníků a obyvatel daného místa. Výzkum zahrnul výrobní družstvo DUP Pelhřimov, 1. SDZP, zemědělské odbytové družstvo Brassica, zemědělské výrobní družstvo Chaloupky, bytové družstvo Borovany a obchodní družstvo Konzum z Ústí nad Orlicí.
Navzdory pestrosti kategorií, velikosti, zaměření i lokalit je z výzkumu možno vyvodit řadu inspirujících momentů, které ukazují, že ač je politicky vzato družstevnictví na okraji zájmu, jeho přínos pro danou obec není nezanedbatelný.
K obecným zjištěním patří dobrá informovanost členů družstev o svých právech, pozitivní hodnotí možnost seberealizace a možnost spolurozhodovat. Zaměstnanci oceňují vlídné a slušné zacházení, jistotu práce, ale také učení se novým věcem a pozitivní možnost ovlivňovat okolí. Z hlediska dodržování družstevních principů pro nás výběr „vzorových“ družstev nebyl snadný, neboť družstevní principy se dodržovaly ve všech vybraných družstvech.
Respekt vzbuzuje například spotřební družstvo Konzum, jehož tradice sahá až do 19. století. Družstvo důsledně respektuje mezinárodní družstevní principy. Stalo se součástí družstevní skupiny COOP, je také zapojeno do Družstevní asociace ČR a obdobné EUROCOOPa je také členem Místní akční skupiny Orlicko. Spolupracuje úzce s neziskovým sektorem v místě působnosti (desítky místních neziskových organizací). Cílem družstva je lepší život pro komunitu členů a posilování regionálního uvědomění, být nejlepším a trvalým dodavatelem kvalitních (primárně regionálních) potravin pro rodiny členů a zajistit potravinovou obslužnost členů i v nerentabilních menších obcích.
Delší družstevní tradici má i výrobní družstvo DUP, které je netypické hned třemi odlišnými výrobními závody (kovovýroba, kožedělná a galanterní výroba a pivovar Poutník). Je zakládajícím členem Svazu českých a moravských výrobních družstev a již 70 let nabízí zaměstnání lidem z Pelhřimova a okolí.
1. SDZP (Severočeské družstvo zdravotně postižených) je typickým sociálním podnikem, které dnes zaměstnává kolem stovky pracovníků se zdravotním postižením. Družstvo má úzký kontakt s místní komunitou, samosprávou a neziskovými organizacemi.
Odbytové družstvo Brassica vzniklo jako sdružení soukromých zemědělců, kterým zajišťuje skladování a odbyt produktů. Soukromí zemědělci družstevní formu dobře znali a pochopili, když se ocitli v existenčním ohrožení, její výhody.
Zemědělské družstvo Zašovice je ze zkoumaného vzorku nejmenší a nejmladší. Družstvo vzniklo v roce 2011 a je přímo personálně spojeno s Chaloupky, o.p.s., která se již dvě desetiletí zabývá ekologickou- environmentální výchovou a vzděláváním (ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj). Prvním větším úspěchem farmy je získání krajského certifikátu pro mléčné výrobky – „Vysočina regionální produkt“.
Bytové družstvo Borovany vzniklo v roce 1999. Jeho smyslem byla výstavba dvojdomu, jeho následná společná správa a údržba. Iniciativa vznikla „zdola“, ze zájmu lidí bydlet a na popud obce, jako alternativa k obecní výstavbě. Družstevní forma byla zvolena také s ohledem na tradici.
Na mezinárodní konferenci v Bratislavě jsme prezentovali nejen výsledky našeho výzkumu, ale seznámili se rovněž se zkušenostmi ze zahraničí. Velký zájem vzbudila podpora inkubátorů pro rozjezd družstev v Polsku, která si klade za cíl snížit vysokou nezaměstnanost a cílí také na mladé. Zaujaly i informace z Latinské Ameriky, kde je družstevní forma rozšířená snad ve všech sektorech včetně IT, či rozbor předpokladů nutných pro aktivní participaci ze Spojených států.
Alternativa Zdola prezentovala mimo jiné také analýzu mediálního obrazu družstevnictví od roku 2012 do roku 2014. Téma družstevnictví se objevilo v celkem 405 mediálních výstupech. Dominovaly Haló noviny a Parlamentní listy. Nejvíce článků bylo koncentrováno na družstevnictví obecně. Příjemným zjištěním bylo, že v textech převládaly kladné či neutrální postoje. Významným faktorem, který výzkum ovlivnil, byly volby (prezidentské a do sněmovny), které ukázaly korelaci tématu družstevnictví se jmény Táni Fischerové a Ilony Švihlíkové.
Na podporu osvěty o družstevnictví ve školství (základy společenských věd) i v běžném životě byla v rámci projektu vydána brožura o principech, historii i současném stavu družstevnictví v českých zemích i ve světě. Stručně popisuje také 11 různých družstev, tedy nejen ta, na které byl zaměřen výzkum. Pro zájemce je brožura k dispozici zdarma na uvedených kontaktech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
