Další požadavky shrnul dělnický předák a básník Josef Krapka Náchodský: „Za svoji práci chceme po lidsku žíti.“ Koordinované vystoupení v jeden den mělo rovněž demonstrovat solidaritu pracujících, toužících žít ve světě bez válek.

Iniciátoři první oslavy nepředpokládali, že zapustí tak hluboké kořeny. Na opojné chvíle, kdy „masy lidu si uvědomovaly svou lidskou důstojnost,“ se však nedalo zapomenout.

První máj zůstal spojen s prvními kroky organizovaného dělnictva ať už v podobě masových stran nebo odborů a v této podobě se stal trvalou součástí veřejného vědomí. Každá větší politická síla se proto snažila využít této tradice pro své cíle. Všechny tyto pokusy ovšem ukazují jen obrovskou přitažlivost a přese všechno i velkou aktuálnost 1. máje, svátku práce a solidarity.