Tábor - město v Africe

Jako dočasné řešení jsem před časem nastínil vybudovat sběrné město u pobřeží severní Afriky. Ministr zahraničí Zaorálek s tím také nemá problém. Říká však, že problém s tím má logicky Tunisko a Alžír a v Lybii není s kým jednat. Bodejť by bylo, když evropští mozkoví giganti sesadili Kaddáfího a od té doby si tam řežou krky všichni navzájem. Proto jsem psal o vojenském obsazení části území Lybie, kde by se toto město vybudovalo. Obsadil se Irák, Afghanistán, ale nejsme schopni na čas obsadit několik kilometrů čtverečních v málo obydlené oblasti zmítané chaosem. Tedy jsme schopni, ale nikdo to nechce udělat. Tak raději budeme tvořit formuláře jak přidělit uprchlíky do každé evropské rodiny, abychom se lépe poznali. Konečně většina Evropanů si žije nad poměry a pár uprchlíků jistě uživí. Tak nějak uvažují byrokrati v Bruselu.

Nastolme řád, tam kde jsme vnesli chaos

Půjdu ještě dál. Nestačí vybudovat město pro uprchlíky, kde najdou přístřeší, jídlo, zdravotní péči, vzdělání, práci a čas na rozmyšlenou kam dál a hlavně čas pro Evropu si vybírat. Máme pomáhat těm, kteří jsou pronásledováni za své názory a jejich životy jsou tak v ohrožení. Přijmout ty co chtějí a umějí pracovat a žít v přátelství a toleranci k evropským zvyklostem a kultuře. Toto ,,třídící město“ je řešením na čas. Základem je pomoci nastolit řád v zemích odkud lidé prchají. Řekněme si otevřeně, že v jejich současné kultuře a stupni vývoje společnosti je řádem diktatura.