Visegrád nám připomíná památná místa, která nalezneme na mapě střední Evropy. Zcela jistě nás napadne, že vedle Visegrádů či Vyšehradů můžeme hledat na mapě i Velehrady či Veligrady. Jsou to slovanské názvy, které označují sídliště, která hrála důležitou roli v historii středoevropských zemí. Tedy vedle maďarského Visegrádu, který leží na pravé straně Dunaje a tyčí se jako mohutný středověký hrad, máme i pražský Vyšehrad, který se se svými dějinami tyčí nad Vltavou, nalezneme také i v Bosně a Hercegovině Višegrad, který je na spojnici mezi městem Užice a Sarajevem. I on se rozkládá nad vodním tokem.

Maďarský Visegrád vstoupil do dějin především jako místo setkání panovníků českého krále Jana Lucemburského, uherského krále Karla I. Roberta z Anjou a polského krále Kazimíra III. Velikého. Tak jako jsme si jmenovali panovníky visegrádského královského setkání ve 14. století, nesmíme opomenout i roli uherského krále sv. Štěpána, muže, který dokázal svou zemi plně integrovat do tehdejšího uspořádání Evropy a jeho království mohlo tak hrát důležitou roli tzv. antemurale christianorum, tedy obrannou linii křesťanství před Osmanskou říší.