Takto razantní krok, jenž má íránský režim odstřihnout od klíčového zdroje příjmů, se bezprostředně odráží v cenách ropy, které atakují hranici 75 USD/barel.

Hlavním důvodem zpřísnění sankcí je fakt, že jejich dosavadní efekt má do původně proklamovaných „nejtvrdších sankcí v historii“ poměrně daleko. Naznačuje to srovnání s „obamovými“ sankcemi z let 2012-2015, jež za totožné období vedly k podobnému propadu íránských exportů (přibližně 1 mil. barelů denně). Přestože lze nyní očekávat další pokles, tzv. nulový cíl se nezdá příliš reálný. Předně, dovozy íránské ropy by musely zcela omezit všechny země, což se však nezdá příliš pravděpodobné minimálně v případě Číny. Navíc, ani tvrdší sankce zřejmě nezabrání tomu, aby Írán vyvezl alespoň část vlastní produkce neoficiální cestou (odhadem až stovky tisíc barelů denně).