Abych tedy neurazil majestát státního zastupitelství a objektivních médií, autocenzurou jsem stvořil titulek nadčasový. Tak si všichni idioti přijdou na své a nikdo se nemůže cítit dotčen.

Ronald Reagan (americký prezident 1981 – 1989) mezi ně určitě nepatřil. Byl to jeden z posledních opravdových „bílých otců ve Washingtonu“. Poslední velký americký „faraon“. Po něm nastoupila slabší generace. Nejotřesnější byli oba Buschové, kterým se dokonale podařilo to, o co se léta marně snažil Sovětský svaz. Nadnárodně, internacionálně rozdrbat celý svět.

V článku jsou mnohé narážky na nedávnou historii. Mám „důvodné podezření“ (jak nám ti Ištvani obohacují slovník), že mladší generace mnohé reálie nebude znát. Bude-li tomu tak, navrhuji návrat tělesných trestů do základních škol. Ne pro žáky, ale pro učitele. Abych si nepopudil pedagogickou mafii, prohlašuji, že proti učitelům vůbec nic nemám. Nakonec moje manželka je učitelka a šíří vzdělání na základním stupni.

Reagan byl člověk, kterého si vážím. Prezident, který mírovou cestou, uzbrojením nepřítele (program hvězdných válek) docílil pádu „říše zla“, Sovětského svazu. Dokázal to, co nesvedl ani Napoleon ani Hitler. Bez jediného výstřelu.

Tehdejší komunisté z něho měli nahnáno a byl jejich noční můrou. Ideologicky se s tím chtěli vypořádat na všech úrovních. Vzpomínám, jak na „semináře marxismu-leninismu“ (v té době nutné zlo všech fakult) docházel komunistický pedagog, soudruh a fanatik Freml. Marně se několik let snažil v našich řadách vyvolat „třídní nenávist“ k „americkým imperialistům a západoněmeckým revanšistům“. Svým způsobem byl tragikomický. On tomu všemu věřil, a když jsem ho po létech jednou potkal, bylo mi ho líto. Vypadal jako Tom Hanks z filmu Trosečník. Tento soudruh si opravdu nenahrabal.