Nedávno jsem četl příspěvek blogera, který na Facebookovém profilu Okamury komentoval jeden Okamurův názor. Tomio Okamura reagoval tak, že svůj příspěvek smazal a napsal jiný, aby se přizpůsobil „hlasu lidu“. „Hlas lidu“ byl poté smazán a vše bylo prezentováno jako myšlenka samého Okamury.

Jde o „prkotinu“, ale je to důkazem názorové pružnosti a ohebnosti Tomia Okamury. Vše, co se nevejde do těch tří vět, které neustále opakuje, musí být potlačeno a smazáno. Rád bych se podělil o podobnou zkušenost s tímto apoštolem Úsvitu.

Je to již delší dobu, kdy Tomio Okamura dostal prostor v pořadu Interview na ČT24. Když jsem ho tak poslouchal, napadlo mě trošku Tomia poškádlit. Během pořadu jsem proto na jeho Facebookový profil pověsil blog „Kurvítka české politiky“ Je to obecný článek, žádná přímá souvislost s hnutím Úsvit tam není. Jeho žáci můj příspěvek nijak nekomentovali, neb guru nesdělil, jak k tomu mají přistoupit. Guru v ten čas šířil z obrazovky totální referendum bez výjimky.

Zhruba po osmé hodině večer jsem se na jeho Facebook vrátil, abych zjistil osud onoho článku nebo případné reakce. V ten čas již pan Okamura přijel ze studia. Důkazem byl jeho skromný příspěvek: „Tak, co? Jak se vám to líbilo?“ Je skromný, proto nenapsal: „Tak, co? Jak jsem se vám líbil?“  Můj příspěvek byl pochopitelně již dávno smazán. Okamurův fanklub nezklamal, bylo vidět reakce typu „Ach! Och! Výborné!“ Všem se to opravdu muselo líbit, protože ho nikdo nekritizoval. Nevhodné diskuzní příspěvky či kritické hlasy byly nejspíš demokraticky smazány.