V německém vydání kniha nese název Hluboký příkop a podnázev Dějiny rozpolcených států amerických. Francis Fukuyama ji označil za brilantní a dobře čtivou analýzu amerického politického systému.
Autor sám klade důraz na slovo „systém“ a upozorňuje, že nechtěl psát o lidech v americké politice, protože soudí, že USA mají především systémový problém. Tím jsou těsné volební výsledky a společnost rozdělená do dvou nesmiřitelných volebních bloků. A to na základě stranické identity. Není to tedy kniha proti Trumpovi, který se na rozpolcení politického systému pouze jen přiživuje. Ale přeci jenom v zablokovaném systému, kde rozhoduje malý počet hlasů, může o těchto hlasech rozhodnout i osobnost kandidáta. V této souvislosti není zcela od věci připomenout trapný reklamní chvalozpěv na kandidáta Trumpa od politického marketéra Sebastiana Gorka: „On není jen inteligentní člověk. A také není jen úspěšný v byznysu a to naprosto neslýchaně na vůbec nejtěžším trhu na světě jakým je newyorský trh s nemovitostmi. Měl také tu nejúspěšnější TV reality show, dlouhou ne jednu nebo tři, ale patnáct seriálů, on komunikuje přímo a nemluví vybraným jazykem z drahých restaurací, ale mluví jako lidí, se kterými pracoval. On představuje značku a génia. Tento člověk by mohl být nejúspěšnějším komikem, kdyby chtěl, a právě proto jsme Donalda Trumpa volili“.
Zda Trumpovi taková reklama pomůže je otázkou. Redaktoři německého Die Zeit v rozhovoru před německým vydáním knihy stav americké společnosti označili jako stabilitu, která vede k nestabilitě a Ezra Klein s tímto obrazem souhlasil. Pod touto metaforou se ovšem dá představit všechno možné od - do, včetně pouličních nepokojů, ozbrojeného konfliktu, respektive výbuchů typu občanské války.
V určitém smyslu kniha navazuje na Fukuyamovu „Identitu“ ,ale jde o kus dál. Jestliže Fukuyama viděl zrození levicové menšinové identitní politiky v roce 1968 a sledoval její vývoj až k populistické politice D.Trumpa, Klein –dalo by se říci- sleduje a analyzuje mutaci identitní politiky do dvou mega-identit v soudobém americkém systému dvou stran. V nich už zanikla možnost spolupráce a poměr sil je vyrovnaný a předpovědi jsou podle E.Kleina dosti těžké. A nakonec bude rozhodovat kdo? A předpovědi ukazují, že už zase jsou všichni rozhodnuti koho budou volit. Cosi málo napovídá průzkum CBS o prvovoličích (15 miliónů mileniálů), z nichž je 63% rozhodnuto jít k volbám a to je 17% více než bylo před čtyřmi roky. Podle Kleina je přesto počet nerozhodnutých voličů velmi nízký, snad 8% a rozhodnutí padne na poslední chvíli.
Výjimkou, která potvrzuje Kleinova pravidla a současně naznačuje východisko z krize amerického volebního systému by mohlo být onemocnění Trumpa, které katapultovalo pandemii na první místo volební agendy. Jak píše Der Spiegel pod titulkem Superspreader nejnovější průzkumy po nákaze prezidenta Trumpa ukazují na pohyb ve věkové skupině seniorů 65+. U nich nejde o obtížně definovatelné střídavé voliče (H.Clintonová: “Vyhrála bych, kdyby jenom 40 000 lidí ve Wisconsinu, Michiganu a Pennsylvanii hlasovalo jinak“), ale o významnou voličskou skupinu, která v minulých volbách volila většinově (53%) Trumpa. Průzkum ukazuje, že po onemocnění Trumpa virovou nákazou probíhá v této skupině názorový kvas a dochází k přesunu přízně od Republikánů k Demokratům a tím i k určitému uvolnění zablokovaného systému. Zdá se, že to, co nedokázal Trump pseudovlastenckým bojem proti politické elitě a establishmentu, by mohla dokázat jeho nákaza. Skupina voličů 65+ si na Trumpovi ze stejné věkové kategorie patrně uvědomila, že pro jejich ochranu neudělal nic a v případě jejich nákazy, léky jako prezident USA asi nedostanou. Hnutí seniorů pro Joe Bidena se projevilo i v důležitých swingových státech jako je Florida (29 volitelů).
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
