Vypukne válka? Obava, která v posledních měsících a letech napohled nečekaně zaměstnává většinu dlouhodobě ukolébávané veřejnosti nejen v naší zemi. Jenže: ve válce už dávno jsme. A ne jen jedné. Nevybuchují v ní sice zatím bomby, ulicemi nejezdí tanky - to se zatím děje jen poměrně nedaleko od nás. Propaganda však už dlouho vede válku o naše vědomí a rozhodování. A mnoho lidí netuší, že již dlouho jsme uprostřed “tiché studené války”, kterou potravinářský průmysl vede proti našemu zdraví. A není vlastně žádným překvapením, že fronty probíhají v podobných souřadnicích jako bojové linie té viditelné studené války.

Bojiště Země

Významným bojištěm je proto Evropa. Na jedné straně fronty jsou nadnárodní koncerny a armády tak či onak na jejich výplatních páskách, na druhé občané - spotřebitelé - povětšinou netušící, že se vlastně vůbec něco nebezpečného děje. Mám teď na mysli pesticidy, jejichž zbytky konzumujeme poslední dobou téměř v každé potravině, a GMO, geneticky ovlivněné potraviny - nebezpečné “hračky”, často upravené právě na míru lepšímu používání pesticidů.

Kdo by si byl před pár lety pomyslel, že i zahradničení může být ve skutečnosti podvratná činnost?

"Nepřátelské" Rusko má přitom paradoxní štěstí: vzhledem ke stále ještě (proti Západu) relativní chudobě a obrovské rozloze zemědělské půdy, na které “sedí”, se dost možná brzy stane hlavním světovým producentem, vyvážejícím čisté potraviny, nezasažené různými GMO a jinými “libůstkami”. A sankce, uvalené v rámci “nové studené války”, mu stejně paradoxně v tomto ohledu (a vlastně i v dalších) spíše prospěly, než ublížily.

ČR zato takové štěstí nemá: naše politické elity se chvějí s těmi ovládajícími Evropskou unií mezi dvěma extrémy - diktátem amerického "spojence" a poměrně silným hlasem lidu spotřebitelského, který glyfosáty a další jemnůstky jaksi stále více odmítá. Totéž ovšem nelze říci o zemědělcích.