Hlavní pozornost přitahují volby prezidentské, v nichž už nemohl obhajovat další mandát současný pravicový prezident Juan Orlando Hernández z Národní strany. Ten byl zvolen poprvé v roce 2013, když porazil levicovou kandidátku Xiomaru Castrovou, a potvrzen v úřadu o čtyři roky později, což mu umožnil dodatek k ústavě. Proti jeho znovuzvolení se zvedly masové protesty v celém Hondurasu. V letošních volbách kandidoval za Národní stranu starosta hlavního města Tegucigalpy Nasry Asfura, který sliboval zlepšení infrastruktury a tvorbu pracovních míst, což mu vyneslo 36,9 % hlasů.

Jeho rivalka Xiomara Castrová z levicové strany Libre, první dáma Hondurasu v letech 2006 – 2009, ho porazila s vysokým náskokem – obdržela 51,1 % hlasů. Její třicetibodový volební program obsahuje mj. referendum o nové ústavě, obranu práv žen, sociální programy pro boj s chudobou při udržení dobrých vztahů se soukromým sektorem atd. Castrová je tak první zvolenou prezidentkou v dějinách Hondurasu s nejvyšším počtem hlasů, čímž končí dvanáctiletá éra vlády konzervativců. Je to jistě i satisfakce pro jejího manžela Manuela Zelayu, jenž byl v roce 2009 svržen při státním převratu. Lidé tak dali stopku neoliberálnímu systému, který nikdy nereagoval na nejzákladnější potřeby obyvatel a pošlapával jejich lidská a politická práva.