Filip Andler: Jak Západ vyrobil silného Putina

09.02.2022 18:08 | Komentář
autor: PV

Nebezpečná patová situace mezi Ruskem a Západem v čele s USA ohledně Ukrajiny vyvolala vzrušenou debatu o povaze tohoto konfliktu. Zatímco někteří západní analytici trvají na tom, že hrozba pramení z „expanzionistického Ruska“, které chce obnovit sféru svého vlivu ve východní Evropě, jiní se domnívají, že Kreml takto jedná „ve strachu z demokracie“.

Filip Andler: Jak Západ vyrobil silného Putina
Foto: Repro Youtube
Popisek: Prezident Ruské federace, Vladimir Putin

„Ruský prezident Vladimir Putin se dnes nebojí rozšiřování NATO. Bojí se ukrajinské demokracie,“ prohlásil bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul v nedávném rozhovoru pro magazín Economist. I když je to v některých západních politických kruzích populární narativ, je zcela mimo realitu. Částečně se mohl zakládat na pravdě v zimě 2013-14, kdy dramatické události majdanské revoluce probíhající v Kyjevě daly protiputinovské opozici určitou naději. Tzv. prodemokratická opozice byla pobouřena Putinovým zásahem do ukrajinského politického konfliktu, anexí Krymu a rozpoutáním války v oblasti Donbasu. Dva protiválečné pochody v Moskvě, 15. března a 21. září 2014, patřily mezi největší protestní akce pořádané ruskou opozicí v té době.

Brzy však Ukrajina začala ztrácet svou přitažlivost v ruských „prodemokratických“ kruzích. Stalo se tak z velké části kvůli toxické povaze ukrajinské politické debaty, zejména na sociálních sítích, což dosud sympatizující liberální Rusy šokovalo. Postupně se ukázalo, že postmajdanské nacionalistické a prozápadní síly ve skutečnosti demokratické a liberální hodnoty nepřijaly. Přes všechny naděje Majdanu na radikální změnu a demokratickou transformaci se ukázalo, že zemi stále vládne stejná klika oligarchů, kterým pomáhají zkorumpovaní politici. Objevily se některé nové osobnosti, ale většina zůstala na svém místě, stejně jako se nezměnila povaha politického systému.

S válkou v jednom koutě země, mocným organizovaným zločinem a mnohem větším počtem politických vražd, začala Ukrajina Rusům připomínat jelcinovská turbulentní 90. léta. Tento stav umožnil Kremlu udělat ze sousední země strašáka toho, co mohou přinést „barevné revoluce“. Místo demokratického modelu hodného následování se tak Ukrajina proměnila ve varovný příběh pro Rusy, kteří si mysleli, že nějaká liberalizace nebo život bez Putina by byly lepší než status quo. Tento postoj se poněkud zmírnil po zvolení umírněného prezidenta Volodymyra Zelenského, bývalého komika, jehož sitcom Sluha lidu byl hitem v Rusku stejně jako na Ukrajině. Ale představa, že by se Ukrajina stala pro Rusko „majákem“, se rozplynula.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Zrušení školného.

Paní Zajíčková, nebylo by možné řešit školné podobným způsobem jako v USA? To znamená dvě základní roviny. Jednak na školné šetří dopředu rodiče a další příbuzní. S tím v podstatě počítám i já a na školné vnoučat šetřím již od jejich narození. A pokud není našetřeno, tak si student prostě bude muset...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …