Nebyl jsem v ten den na Velehradě na poutním místě, ale pod korunami bukového lesa v Jevanech, kde jsem sirény uslyšel. Nynější Civilní ochrana, dříve obrana, sirény pravidelně zkouší. Sirény sice houkají, ale hmotné rezervy, třeba i v léčivech, jsou v případě velkých záplav či nenadálých událostí nedostatečné. Ani kojenecké výživy není příliš. Sirény ji nenahradí. V říjnu 1944, když se narodil bráška, také houkaly sirény a matka v hrůzném válečném čase přišla o mléko. Na několikrát se převařovala rýže a cedila přes rozstříhané prostěradlo. Koho to ale dnes zajímá? Donedávna bývalí lampasáci Civilní obrany pobírali dost peněz. Cyril i Metoděj za zvuku sirén možná rovněž zpozorněli...
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
