Dokonce, že brzdí „naši“ cestu ke světlým zítřkům v eurozóně! Skoro se cítím jako renegát. Nezávislý, čtoucí, analyzující a reagující čtenář je podle Pražské kavárny výsadkem jisté východní velmoci. O evropské hodnoty se lze sotva opřít, zejména když je jejich moderátorem pan Macron.
Nejvíce hmatatelných problémů je ovšem v tuzemsku. Říká se a platí: „Důvěřuj, ale prověřuj!“ Lakmusovými papírky amerických poradců Lidového domu měla být emocionální analýza voličů, to jest praktický lokální rozbor osobní přitažlivosti a přesvědčivosti programu Bohuslava Sobotky na předvolebních štacích ČSSD. Takže při každém vystoupení tohoto čímana (v převleku premiéra), kde se objevil, měla následovat režijní vsuvka.
A to, že se Sobotka sehne a nabídne, veřejně před kamerami, kůrku psovi. Zvířata mají vytříbenější intuici, než voliči. Statistika by byla jednoduchá, binární: ano / ne.
Dnes to vypadá, že téměř každý má potřebu (opožděně) odhalovat jeho do očí bijící nedostatky, včetně krajského soudu v Ostravě. Jenže, to byl právě skutečný důvod, proč byl instalován do čela ČSSD. Tuto politickou a hospodářskou investici do naší ne/budoucnosti provedl někdo skutečně chytrý (týmy univerzitních analytiků).
A tak se z jedněch úst dozvídáme, že má dotyčný charisma prázdné sklenice od okurek (Miloš Zeman), a z dalších úst, že je osobou s výrazem a přesvědčivostí umělohmotného lavoru (komentátor P. Honzejk). Dost možná, že by von Däniken doporučil, abychom cestovali proti času, a už v minulosti provedli žádoucí korekce. Soudobé odsudky jeho postupů pana premiéra k ničemu nevedou. Má tolik zásluh o parciální zájmy svých nadřízených, že vlastně stojí mimo prostor, čas a bezzubé české právo. Blíže zkušená Mgr. Marie Benešová, dnes advokátka.
Než vznikl triumvirát Zaorálek, Chovanec, Sobotka
Než došlo k onomu historickému aktu, tak si Bohuslav Sobotka opakovaně stěžoval na nedobrotu, ba nevděk voličů. Abych nezkreslil, použiji fragment z článku komentátora Petra Honzejka: „Sobotka si při oznamování rezignace stěžoval, že voliči neoceňují jeho úspěchy. Nonsens. Přece minimálně od roku 1996, kdy ODS nevyšla kampaň s heslem „Dokázali jsme, že to dokážeme“, musí být každému jasné, že voliče nelze lovit na minulé úspěchy, ale jen a jen na plus minus důvěryhodnou perspektivu.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV