I když svoji tvorbou vynášeli bolševika do nebes, tak se podle nich nejednalo o podrývání demokracie, ani o servilní angažovanost, ale prý o "krutou" daň za možnost živit se milovaným uměním, bez kterého by údajně nemohli žít. I když se s největší pravděpodobností jednalo jen o jejich zištnou neochotu mít sociální a společenský statut např. hrdé Marty Kubišové. Politici to věděli a vědí a proto si je i dnes uplácí. Ano uplácí, neboť za co jiného lze například považovat více jak statisícové měsíční odměny hercům, kteří v taxíku ve veřejnoprávní TV pokládají cestujícím vědomostní otázky anebo desítky milionů z veřejných peněz na karlovarské pařby uměleckých celebrit.

Právě proto se domnívám, že i aktuální, v pravém slova smyslu, přilézání ke křížku ze strany umělců sevřených kolem D. Havlové, L. Bílé a I. Trojana v podobě výzev na podporu církevních restitucí, má zištný podtext, neboť se jen hlupák může domnívat, že mimořádně bohatá církev nevynaloží část z restitučního maštění kapes na propagaci, lidově řečeno, na vymývání mozků bezvěrců. Nic nebude vadit, že nejeden signatář této výzvy nežije v souladu s desaterem, což si lze ověřit listováním v bulvárním tisku. Hlavně když jim "lidičky", jak nám infantilně říká L. Bílá, opět uvěří.

Když to vyšlo bolševikovi a pravdoláskovským demokratům (přemluv bábu a dědka), tak to po masivních investicích do umělecké fronty vyjde i církvi. Tuším že bude mocná. Umělci mají mimořádný čich na nové pány. To se prostě musí uznat.