Jsou jimi členové Hamásu a odpalovacích týmů, jejich soukromé domy, zbrojní sklady a továrny na výrobu střel, řídicí centra, tunely nebo výcvikové tábory. Do pondělního rána jich zasáhly okolo 1400 a zabily nejméně 160 Palestinců, z nichž dvě třetiny tvoří členové Hamásu a Islámského džihádu.

Ostatní jsou bohužel civilisté, které se Hamás jako vždy nerozpakuje používat jako lidské štíty a zřizuje zbrojní sklady i odpalovací rampy vedle obytných domů, škol, mešit a nemocnic anebo přímo v nich.

Izraelská armáda se snaží obětem z řad civilistů maximálně vyhnout. Před každým útokem na civilní objekt telefonicky varuje obyvatele, aby budovu opustili, zatímco Hamás naopak Gazany cynicky vyzývá, aby neuposlechli a zůstali, protože Izrael prý v takovém případě nezaútočí. Některé útoky byly kvůli přítomnosti civilistů skutečně odvolány.

Palestinské oběti se Hamásu hodí, neboť zvyšují mezinárodní tlak na zastavení izraelské operace. Odpalovači navíc navzdory obrovskému počtu raket nezpůsobili v Izraeli žádné ztráty na životech, pokud nepočítáme dva infarkty z úleku. Média Hamásu si proto oběti vymýšlejí, a Gazané jsou tak přesvědčeni, že mrtvých Izraelců jsou desítky a tisíce dalších před raketami v hrůze prchají z domovů. BBC si také povšimla, že propalestinští aktivisté opět zveřejňují fotografie údajných „izraelských masakrů v Gaze“, které však pocházejí ze Sýrie nebo Iráku.

Většinu střel likviduje izraelský protiletecký systém Železná klenba, ale hrůzu z raket Izraelci samozřejmě mají. V sobotu Hamás oznámil, že bude večer znovu ostřelovat Tel Aviv a také to udělal – naštěstí bez následků. Dostřelil už i na Jeruzalém nebo Haifu vzdálenou 150 kilometrů od Tel Avivu, i na Dimonu v Negevské poušti, kde je jaderný reaktor.