Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí, navštívila Tbilisi. Je nejznámější jako upřímná stoupenka státního puče v Kyjevě před rokem, který vedl k násilnému svržení tehdejšího prezidenta Viktora Janukoviče a následným bojům o tento nyní téměř zkrachovalý stát. Objevila se v Tbilisi ve stejnou dobu, kdy se bývalý gruzínský prezident Saakašvili stal oficiálně „poradcem“ kyjevského prezidenta Petro Porošenka.

Krize jménem Nulandová

Pověst Nulandové, coby ostřílené sekernice, ji předcházela právem. Jak ona, tak její manžel, Robert Kagan, jsou produkty neokonzervativního režimu Bushe-Cheneyho a jsou úzce napojeni na uvažování ve stylu Orwellova „1984“: Nepřetržité vedení válek se stalo základem vojenské strategie Cheneyho ministerstva obrany v posledním období Bushovy vlády, známé nyní jako „Projekt pro nové americké století“.

Čas již brzy ukáže, jestli „vláda v nemilosti“ ustoupí, nebo jestli lidové povstání 20 Gruzínců a 50 diplomatů dosadí po majdansku vládu novou

Nulandová a Kagan jsou stoupenci staré doktríny „osudové předurčenosti“, na které byl tento dokument postaven. Podle něj musí Amerika zůstat nezpochybnitelným vůdcem světa, protože to je důvod existence Ameriky. Jako diplomatka byla zaměstnána proto, aby sloužila americkým zájmům, ale, stejně jako mnozí další američtí představitelé, pojala názor, že americký zájem je ten jediný, že neexistuje nic takového jako obecný, či dokonce širší zájem, jak dosvědčila její slavná poznámka „do p... s EU“.

Koncem února ji německý Spiegel popsal jako „americkou diplomatku pro převraty“ – což může znamenat jak to, že Nulandová koná rozkladně, tak že vytváří skutečné vzpoury (jako třeba Majdan na Ukrajině). V části „politika“ uvedl, že Nulandová představuje hrozbu pro americké spojence (včetně Gruzie a Ázerbájdžánu, tedy zemí, které právě navštívila), a že jejím současným úkolem je řešení krize na Ukrajině a vztahy s Ruskem. „V krizi se ovšem stala problémem samotná Nulandová“.