Socialistický vzdělávací systém za minulého režimu mohl relativně fungovat pouze tehdy, když byly splněny všechny následující podmínky:
1) V horizontu produktivního věku nedocházelo ke strukturálním změnám na trhu práce.
2) Lidé necestovali do ciziny za prací a za lepším životem.
Vzdělávací systém v podmínkách (sociálně) tržního hospodářství by měl – kromě již dnes zavedené fungující standardní struktury – splňovat navíc tyto požadavky:
1) Zajistit kvalitní vzdělání pro co největší množství dospělých lidí, kteří mohou být ohroženi strukturální nezaměstnaností.
2) Zajistit kvalitní vzdělání pro co největší množství imigrantů za předpokladu, že imigranti jsou kulturně přizpůsobiví, ale vzdělání jim chybí.
Jak na studium při zaměstnání?
Podle mého názoru by bylo z výše uvedených důvodů vhodné klást větší důraz než dosud na možnosti dálkového vzdělání při zaměstnání tak, aby bylo možné se v kterémkoliv věku začít vzdělávat a přitom si zároveň vydělávat na živobytí. Odborně zaměřené dálkové střední školy by mohly fungovat například takto: Studenti nižších ročníků by skládali teoretické zkoušky, na které by se připravili dálkovou formou, včetně aparátu aplikované matematiky a fyziky. Studenti vyšších ročníků by už mohli pod dohledem učitelů pracovat na komerčních zakázkách a projektech a za to by již mohli dostávat plat. Pokud by bylo mezi teoretickými zkouškami a praxí na zakázkách nutné mezidobí prezenčního studia, pak by státní dotace měly být zaměřeny do této oblasti a bylo by potřeba dbát o to, aby prezenční mezidobí bylo co nejkratší. Odsud vyplývá i další krok – stát může outsourcovat část školní rozpočtové kapitoly do rukou Hospodářské komory, která by pak z těchto peněz provozovala své vlastní vzdělávací systémy. Hospodářskokomorní vzdělávací systémy by měly tu přednost, že by se dokázaly rychle přizpůsobovat strukturálním změnám na trhu práce.
Maturity jednotně
Maturitní vzdělávání by mohlo fungovat třeba takto: Bylo by vhodné zavést jednotné maturitní zkoušky. Ty by však musely být sestaveny tak, aby měly co největší váhu jak u zaměstnavatelů, tak u významných světových univerzit. Mohly by tedy být koncipovány i za pomoci zástupců Hospodářské komory a významných univerzit. Jen by bylo nutné vytvořit dostatečně rozsáhlé sbírky úloh k maturitám, aby se řešení nedalo nabiflovat nazpaměť, ale aby bylo nutné rozumět látce. K jednotným státním maturitám by byla rovněž zveřejněna kompletní doporučená sada studijních materiálů, které mají studenta dovést od k úspěšnému zvládnutí všech maturitních okruhů. Tímto způsobem bych chtěl zajistit udržení vysoké laťky, podle které se bude měřit kvalita vzdělání a kterou by respektovali všichni žáci, učitelé i rodiče žáků. K výuce směřující k úspěšnému zvládnutí maturit by pak mohly sloužit různé druhy škol – klasické, domácí, sudburské, zvláštní, a bůhvíjaké další, přičemž ty prvně jmenované by mohly být nadále státní a bezplatné, protože lidé jsou na ně zvyklí.
Nic jiného, než zkoušky
K vykonání maturit by pak mohly sloužit dálkové školy, kde by se celý rok nedělalo nic jiného, než zkoušky. Každý, kdo by se zúčastnil, získal by maturitní vysvědčení, kde by byly uvedeny výsledky zkoušek v procentech z jednotlivých předmětů. Ti dobří by tak získali na vysvědčení samé stovky a ti, kdo nic neumějí, samé nuly. Aby do dálkových škol nepronikla korupce, kdy se rozdávají dobrá hodnocení za úplatek, tak by v nich pracovali lidé, kteří mají největší zájem na kvalitě absolventů – například vybraní zástupci univerzit a Hospodářské komory. Na zkoušky by bylo možné se přihlásit mnohokrát za život v kterémkoliv věku, ale uchazeč by byl povinen platit vstupní poplatek, aby byli vyloučeni ti, kteří to chtějí jen tak zkusit. Výše vstupního poplatku by byla stanovena tak, aby se na ni dalo vydělat ze studentských brigád – v době konjunktury by byla o něco vyšší a v době recese o něco nižší.
Univerzitní vzdělání by mohlo fungovat podobně: Nutnou podmínkou k přijetí by bylo zvládnutí co největšího množství teoretických zkoušek dálkovou formou a následující prezenční studium by pak bylo co nejkratší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
