Je dvacet let od přihlášení České republiky do nadnárodní společnosti Severoatlantická aliance (NATO). Do této společnosti byli občané naší republiky přihlášeni dne 12.března roku 1999 bez jejich souhlasu, aniž měli možnost se k tomu vyjádřit.

Politická reprezentace, která Severoatlantickou smlouvu podepsala na občany České republiky přenesla závazek plynoucí z článku 1 Severoatlantické smlouvy, - urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.

I tento závazek sdílející touhu po míru byl občanům odebrán a Severeroatlantická aliance se ze zamýšlené kolektivní obrany změnila na agresivní vojenský pakt hájící zejména zájmy Spojených států amerických. Tuto skutečnost dokazuje 989 amerických základen na suverénních územích jiných států. Co dobrého udělala Severoatlantická aliance od našeho vstupu do jejích struktur? Lze nalézt jedinou akci, kdy NATO pomohlo Evropě?

Je mírovým prostředkem pozabíjení 2500 civilistů při bombardování bývalé Jugoslávie? Nebo snad bombardování civilistů v Libyi s následkem 1000 mrtvých? 20 000, 30 000, 40 000 zabitých civilistů v Iráku, když válka byla zahájena a vedena pod smyšlenkou existence nikdy nenalezených zbraní hromadného ničení?

26. února ČT24 odvysílala v 7:51:58 hodin rozhovoru s příslušníkem AČR plk. Karlem Navrátilem, který uvedl, že Opreace Irácká svoboda, invaze, anexe (obsazení, zabrání násilné ovládnutí) Iráku, byla provedena k potlačení režimu Saddáma Husajna.