Institut Václava Klause není náboženskou nebo církevní institucí, ale přesto nám není jedno, co se v katolické církvi – této velmi významné součásti naší společnosti – děje, kam směřuje, jakou úlohu sehrává nebo sehrávat má. Hlavně nám ale není jedno, co se děje v naší zemi. Proto nás rozhořčuje kampaň proti pražskému arcibiskupovi a českému primasovi kardinálovi Dukovi, kterou se skupina katolických progresivistů snaží u nás rozpoutat.
Tato kampaň má formu denunciačního dopisu papeži. Navazuje tak na naši nejhorší udavačskou tradici, která v našich dějinách obvykle předznamenávala rozvrat, společenské tragédie a cizí nadvládu. Sto českých laiků napsalo do Vatikánu papeži, aby neprodlužoval mandát pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. Mělo být těch signatářů o jednoho méně a podobnost s 99 pragováky z roku 1968 by byla dokonalá.
Signatáři dopisu si stěžují, že česká katolická církev vedena kardinálem Dukou „hnědne“. O jakém hnědnutí to mluví? Obvinění tohoto typu předem vylučuje věcnou debatu. Vědí petenti, co toto slovo v kontextu evropských a našich dějin obnáší a z čeho kardinála Duku obviňují? Je hnědnutím to, že se nezařadil do šiku vítačů, jejichž cílem je uměle, masově a organizovaně přesouvat z Asie a Afriky miliony nábožensky, kulturně a civilizačně s námi nekompatibilních lidí a řízeně je usídlovat v evropské krajině, v našich městech a obcích? To má být hnědnutím?
Kardinál Duka se v posledních desetiletích zasloužil o českou katolickou církev (a nejen o ni) více než další církevní hodnostáři. Dal jí vlídnou a otevřenou tvář vůči státu i občanům, dokázal nalézt kompromis do té doby neřešitelných sporů a snažil se ji zbavit jisté zahleděnosti do sebe. Zastavil devastující souboj o katedrálu sv. Víta a přispěl k prosazení církevních restitucí. Je primasem českým. Cítí proto odpovědnost za svůj národ a právem se obává umělého vytváření muslimských minorit masovou migrací. Není bezvěrec, heretik ani neomarxistický sociální inženýr. Proto některým neomarxistickým a novolevičáckým jedincům tolik vadí, proto ho udávají do ciziny, proto všechna ta nenávist. A právě proto my cítíme povinnost pozvednout hlas na jeho podporu.
Nejde ale jen o tento dopis, nejde jen o petici pro či proti Dukovi a nejde ani o samotného papeže. Jde o naši domácí společenskou diskusi a její svobodu. Zde musí každý uznat, že je vrcholný představitel katolické církve u nás jejím velice relevantním účastníkem. A pokud petenti místo diskuse plánují i happeningy a jiné nátlakové společenské akce, pak vstupují na hřiště, kde je nutné proti nim rozhodně vystoupit.
Institut Václava Klause
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
