Někdy se může jednat o dohody vynucené, slabšími náturami označované jako vydírání. Podle § 175 trestního zákoníku je vydírání trestný čin, který spočívá v použití násilí, případně jen pohrůžky násilí či jiné újmy tak, že oběť je donucena něco konat, opominout nebo strpět. Úplatek se podle trestního zákoníku rozumí „neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“ V politice je ale je hranice mezi dohodou, úplatkem a vydíráním velice tenká.

Svého času v listopadu 2012 složili Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr (ODS) poslanecký mandát s tím, že pro návrh na zvýšení dolní sazby DPH o 1%, prosazovaný premiérem Petrem Nečasem (ODS), nemohou hlasovat. Advokát a později senátor Václav Láska (Strana zelených) to označil za politický kšeft a podal na ně trestní oznámení kvůli podezření z přijetí úplatku a na premiéra Nečase kvůli podezření z uplácení. Údajně se měli vzdát svých poslaneckých mandátů za příslib (příslib!) lukrativních postů v představenstvech a dozorčích radách státních podniků. Přitom finanční odměny za působení v těchto orgánech zdaleka nedosahovaly výši jejich příjmu z výkonu poslaneckého mandátu (jakýsi úplatek se zápornou sazbou).

Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta s vrchním státním zástupcem v Olomouci (proč v Olomouci?) Ivo Ištvánem ani na vteřinu nezaváhali. 13. června 2013 byli zadrženi při rozsáhlé akci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v tzv. kauze Nagyová (později, již jako Nečasová, byla Obvodním soudem pro Prahu 1 obvinění zbavena). Vyšetřovatelé je vinili z přijetí úplatku právě v souvislosti s politickým obchodem při složení poslaneckého mandátu. 15. června soud schválil návrh na jejich vzetí do vazby Nicméně na základě usnesení Nejvyššího soudu byli společně 16. července 2013 z vazby propuštěni. Ve vazbě strávili více než jeden měsíc. Bublina splaskla.