Na Sušicku u Kašperských hor byla v provozu až do druhé světové války více než stovka dobových hutí. O tom si ale milovníci a sběratelé skla mohou už jen nechat zdát. Vzpomínkou na staré časy a takříkajíc labutí písní je dnes jediná široko daleko Sklářská expozice v Sušici - Galerie brusičského mistra svého oboru – Jana Gábora.
Za dějinami zdejšího sklářství sice může zájemce zavítat do Muzea Šumavy v Sušici, Železné Rudě a v Kašperských horách, či do klatovského Pavilonu Skla. Nebo mohou výletníci vyrazit do sklářského skanzenu Rajský dvůr nedaleko legendární, dávno nefungující Anínské sklárny na břehu zlatonosné Otavy, ale všude tam nás čekají pouze, byť jedinečné, výstavy dobového skla. To v Gáborově galerii se seznámíme nejen se sklářskou historií při prohlídce úžasné expozice, ale i na vlastní oči shlédneme pracovní postupy, a máme tak možnost nahlédnout pod pokličku sklářské alchymie.
Turisté vítáni
Jak jsme již naznačili, galerie plní dvojjedinou úlohu – představí nám zašlé časy sklářského Sušicka, a zároveň se zde pracuje, až se od brusu práší, chtělo by se zažertovat. Jan Gábor, pokud zrovna neprovádí patrovým objektem hosty na exkurzi, tak v dílně, umístěné v přízemí, usilovně pracuje na svých zakázkách s parťákem foukačem Tomášem Svobodou. A není-li tento světoběžník náhodou zrovna po ruce, svého času pracoval i v USA, Německu a Belgii, ba i v rodišti porcelánu – v Číně, sáhne po sklářské píšťale Jan Gábor osobně. A tak s klidem pro něho vlastním zručně střídá během exkurze povinnost průvodce expozicí s ukázkami sklářského uměleckého řemesla, které doslova a bez frází miluje a zasvětil mu celý život. I proto se v posledních letech soustředil rovněž na výstavní činnost, aby se i on podílel na propagaci sklářství a sklářského učňovství, které začíná trpět nedostatkem zájemců o sklářské řemeslo. Neboť, jak říká Jan Gábor, všichni by chtěli mít designové studium, ale nikdo nechce dělat u brusné stolice nebo u pece. I proto je tedy zde komentovaná prohlídka zdarma, výukové kurzy pak za symbolické ceny.
Expozice sklářské výroby
Jsme vedle kostela sv. Václava v Sušici, přes ulici nás vítá brána starobylého objektu, zvoucí na stálou výstavu s názvem Oživená tradice šumavského sklářství. Jan Gábor, vede skupinu turistů do patra objektu, kde jsou exponáty soustředěny podle toho, jako technikou vznikly. Ve vitrínách jsou k vidění díla dávných šumavských mistrů, i současné výrobky, jak repliky dobových kousků, tak volná tvorba. Je zde na tři tisíce nejrůznějších sklářských artefaktů. Vázy, dózy, skleny, karafy i flakony či tzv. šňupky na tabák a další předměty užitého umění. Za řadu z nich by se nemuselo stydět ani pražské Uměleckoprůmyslové muzeum. Galerista a sběratel Jan Gábor, specialista na šumavský region, své expozice kompletuje mnoho let. Jezdí po místech zaniklých skláren, vyhledává pamětníky. Cílevědomě pátrá též po burzách a bazarech i nakupuje na aukcích. Odborník žasne, a laik se diví, co vše je zde k vidění. Jedná se o mistrovská díla zaniklých šumavských skláren, doplněné současnou produkcí. Členění je dle času vzniku, místa původu a technologie, kterou byly exponáty vyrobeny. Mezi unikáty kupříkladu patří tzv. irisované sklo dávno zaniklých firem L?tz, Lenora Králík nebo z Klášterského Mlýna. Jedná se o secesní pestrobarevné sklo, hutně tvarované a zdobené sklo vysoké umělecké úrovně. Irisované sklo je sklo v duhových barvách, mj. ho vyráběla již zmíněná světově proslulá sklárna v Klášterském Mlýně, známá svou spoluprací s předními vídeňskými architekty.
Jedinečné je mimo jiné i tzv. tango sklo, které bylo zkraje minulého století inspirováno pestrými kostýmy tanečníků a tanečnic tanga. Poznáme ho podle výrazných, efektních barev, především oranžové, žluté nebo červené v kombinaci s černou.
Stálá expozice je navíc každoročně obohacena o sezónní tematickou výstavu ve spolupráci s Muzeem Šumavy - letos „fauna ve skle“.
Ukázka práce na sklářské huti
Jan Gábor je takříkajíc mužem na svém místě. Exkurze uvádí slovy:
„Pouze na dvou místech v Evropě si dokázali skláři podmanit tajemství výroby skla do všech detailů a rozvinout do nebývalé krásy. Byly to italské Benátky a středoevropské Čechy. Naší zemi ve světě nic neproslavilo tak dobře, jako české sklo…“
A pokračuje v tom smyslu, že Šumava patří k nejstarším centrům sklářské výroby v českých zemích. Sklářství zde vzkvétalo po obou stranách hranice a řada šumavských hutí se zapsala významným způsobem do historie našeho sklářství. Při vstupu do přízemní dílny, manufaktury malé jako dlaň, ale s pecí i dekoratérskou rafinerií, nechybí kuličské a rytecké ani hranařské stroje, zvané šajby, Jan Gábor dodává:
„Produkce českých sklářů se stala neodmyslitelnou součástí evropské kultury a dodnes ovlivňuje sklářskou výrobu po celém světě. Právě na Šumavě byly položeny základy budoucí slávy a věhlasu českého skla…Na tyto tradice navazuje se svojí produkcí, novými i starými technologiemi, i tato malá huť, jejíž jste právě hosty…“ Co zde turisty čeká? Ukázky práce na sklářském kahanu, foukání skla píšťalou i ukázky dekoratérské techniky v brusírně. Především v tomto oboru je Jan Gábor takříkajíc ve svém živlu.
Technický výklad je třeba pozorně sledovat, neboť se jedná pro nezasvěceného o dosti složité postupy. Sklo se zde brousí, ryje, pískuje i zlatí či maluje. Jedinečné je tzv. plastické reliéfní pískování, ojedinělé i ve světě. Jan Gábor požadovaný motiv přenese grafickou cestou na speciální fólii, ta se nalepí na sklo a brusičem řízený proud tryskajícího písku na něm vytvoří žádný vzor, podle klasické šablony, co se vyřezává rukou nebo pomocí polymerových fólií, které urychlují a zpřesňují sériovou výrobu dekorování skla.
„Je též možné postupným odebíráním různých vrstev dělat barevné sklo, nebo sklo pískované do hloubky, které potom vypadá jako pozitivní rytina…“ dodává Jan Gábor.
Jeho specialitou, kterou též návštěvníkům huti a galerie rád ukazuje, je tzv. punktování, bodkování diamantem, neboli vysekávání skla diamantovou špičkou, což je technologie ze 17. století. Jan Gábor ji rozšířil o třetí i čtvrtý rozměr, což je světová rarita.
„Těší mě pořád zkoušet něco nového. Dělám i zakázky, jejichž výrobu nemám komu předat. Jsou to hlavně kulturní a sportovní ceny…“ dodává závěrem exkurze sklář, pro jehož tvorbu je typické používání netradičních technik a neustálá inovace.
Seznamte se, prosím…
Jan Gábor se narodil v Českých Budějovicích v roce 1955.
Absolvoval sklářské učiliště v Poděbradech a sklářskou školu v Železném Brodě, řadu let pracoval ve Sklárnách Bohemia – provoz Annín. Ve svém oboru zdokonalil a vymyslel řadu technologií, které realizoval v řadě skláren, mj. ve Škrdlovicích, Nižboru i karlovarském Moseru, a které učil nejen v ČR, ale i ve světě.
Z jeho prací jmenujeme alespoň designové trofeje firmy Moser, pískované v ateliéru Gábor pro vítěze karlovarského mezinárodního filmového festivalu. Rozměrově největší cenu získala Claudia Cardinálová za celoživotní dílo. Objemnou zakázku v podobě dvou tisíc pískovaných vánočních andělíčků coby dárky pro její hollyvoodské přátele Jan Gábor dělal pro dceru Elvise Presleyho, manželka Michaela Jacksona Lisa Marie Preslyová. Mezi turisty nejoblíbenější suvenýry z poznávacího výletu za historií šumavského skla pak patří Gáborův skleněný permoníček z Kašperských hor či placka Policie Modrava, připomínka populárního televizního seriálu.
Infobox:
Oživená tradice šumavského sklářství Příkopy 12 – Sušice
e-mail: glassgallery.gabor@seznam.cz
www.facebook.com/galeriegabor
Otevřeno v letní sezoně, jinak po objednání Tel.: 606 957 673
(Z rukopisu připravované knihy Za mistry křehké krásy)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
