Vedle toho nabízí mlhu podle hesla „slibem neurazíš“ či „za optimismus ti nikdo hlavu neutrhne“. Nic lepšího nevznikne, protože ČSSD na to nemá lidi. Chybějí nejen „tažní“ ale dokonce i „chovní“. Jiří Paroubek to nevytrhne, sebevědomí a odhodlání nestačí, rozklad postoupil příliš daleko.

Pokud si Jiří Paroubek stanovil cíl státi se prezidentem, pak potřebuje významnou politickou organizaci, za níž by se mohl zviditelňovat. Aby se mohl ve straně uplatnit, musel by zlikvidovat ty, kteří ho kdysi pomáhali odstranit. K tomu nebude mít šanci. Každý, kdo by projevil Jiřímu Paroubkovi v ČSSD podporu, bude včas identifikován a potlačen.

K dokreslení situace zmíním vlastní zážitek z doby před deseti lety. Byl jsem přítomen jednání úzkého vedení strany, které se jako prioritní otázkou (!) zabývalo tím, k jaké funkci dopomoci Jiřímu Paroubkovi, který krátce před tím z vedení strany odstoupil. Funkce, o které JP projevil zájem se zdály vedení příliš vysoké s nebezpečím, že by v nich znovu vyrostl. Dohadovali se o funkcích, které by mu pustili. Problém byl v tom, že o takové neměl zájem JP.