Informovali se také o pivu, které točí v našich domovech a zavzpomínali dobu před řadou desítek let, kdy jsme pro to pivo chodili do bandasky nebo džbánu naším otcům, maje dvoukorunu s Jánošíkem a korunu s ženskou se snopem, pečlivě zamotané v kapesníku uloženém v kapse tepláků, abychom je neztratili a mohli tak žíznivým otcům donést dva půllitry piva. Pochlubili se svými potomky, a po vyčerpání těchto, obvyklých obsahů hovoru lidí, kdysi dobře známých, ale nyní spojených už jen vzpomínkami, jsme zalapali po dechu, o čem mluvit dál.

Protože jsme Češi a žijeme v Česku, dostali jsme se, jak jinak, k věcem veřejným, nebo také politice, či problémům, které nás pálí. Protože je počátek června, přišlo na přetřes pět věci. Protikuřácký zákon, blížící se volby, EU, imigrace a hrozí snad rozpad EU, kvůli vztahům mezi jejími členy? Nakonec pak šetření Evropského parlamentu, jak naši politici ovlivňují média.

V hospodách se už nekouří, pokud nemají venku zahrádku. Doufám, že aspoň ještě rok budu žít, abych se dozvěděl, co protikuřácký zákon za dobu své působnosti přinese. Podle jeho navrhovatelů a zastánců, by to měly být minimálně dvě věci. Peníze do státního rozpočtu, protože se ušetří výdaje na léčení kuřáků. A také se sníží počet nemocných. Podle mých letitých zkušeností si myslím, že nepřinese ani jedno ani druhé, spíš naopak, ale nechme se překvapit.