Jak dnes sdělil ruské tiskové agentuře Interfax šéf tamní prezidentské rady pro lidská práva Michail Fedotov, Snowden „je sice fyzicky na území Ruska, ale legálně ne - a stále nepřekročil hranice.“ Rusko ho prý podle mezinárodních úmluv proto nemůže vydat.  

Snowdenův případ má ovšem už dávno své politické následky. Včera o něm jednali znovu ministři zahraničí obou zemí, Sergej Lavrov a John Kerry. A v americkém Kongresu proběhla vášnivá debata o pravomocích špionážní služby, kterou jeho případ vyvolal.  

Po nedávných Snowdenových odhaleních přijali někteří američtí představitelé názor, že Spojené státy své špionážní aktivity „trochu přehánějí“. Zastánci občanských práv a svobod kritizovali zejména skutečnost, že tajné služby zaznamenávají informace o všech telefonních hovorech a e-mailových zprávách, posílaných po internetu.  

Republikánský člen Sněmovny reprezentantů Justin Amesh, který je přesvědčen o tom, že špionážní služby zde překračují únosné hranice, navrhl proto novelu zákona o financování obrany, která by fakticky zastavila shromažďování tak obrovského množství dat.  

Mezi prominentní odpůrce omezování špionážní služby se však záhy postavil americký prezident Barack Obama, který vysvětloval, že tento postup je nadále nutný a prakticky užitečný. Zabránil prý v minulých letech nejméně 50 teroristickým útokům ve Spojených státech i ve světě.  

Jak odhalil Edward Snowden, americká Národní bezpečnostní agentura shromažďuje tzv. meta-data o telefonických hovorech. To nejsou odposlechy hovorů, ale pouze údaje o telefonních číslech a datech, kdy došlo ke spojení. Podle názoru prezidenta Obamy to nepředstavuje zásah do soukromí občanů.  

Zajímavé je, že celá tato debata o využívání tajných služeb probíhá napříč politickými stranami a nikoli jen mezi nimi. Republikán Justin Amesh shromáždil kolem sebe část hodně pravicových ale i velmi levicových politiků, kteří se považují za radikální obhájce lidských práv a svobod.  

Rovněž tábor odpůrců změny zákona je složený ze členů obou politických stran a podle toho vypadalo i dnešní hlasování: 111 demokratů a 94 republikánů novelu podpořilo, zatímco 83 demokratů a 134 republikánů bylo proti. Výsledek 217-205 je velmi těsný, ale znamená, že na práci zpravodajských služeb se zatím nic nemění.