Na rozdíl od minulého zasedání tentokrát bankovní rada nevnímá rizika už jako lehce pro-inflační, ale jako vyrovnaná. Pro-inflační riziko je stále podle guvernéra Rusnoka slabší než očekávaná česká koruna. Na druhou stranu slabší hospodářský výkon našich hlavních obchodních partnerů a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků (o něco pomalejší mzdy a domácí spotřeba) vnímá jako faktory proti-inflační.
Guvernér Rusnok specificky podle očekávání zmínil situaci v Německu. Německý průmysl přes snahu o stabilizaci zůstává v řadě klíčových oblastí, jako jsou automobilky, produkce kovů, ale i strojírenství, velice slabý. Značná část lednového zlepšení šla ve skutečnosti za energetikou a produkcí rafinérií. A i předstihové ukazatele zatím neukazují v německém průmyslu na rychlý obrat. Špatné výkony průmyslu sice zatím kompenzují zejména služby a obchod, to jsou však odvětví, na která nemá česká ekonomika takové vazby. Právě slabé Německo a eurozóna jsou podle našeho názoru zásadní brzdou dalšího růstu sazeb. Politické nejistoty jako brexit nebo obchodní války zatím guvernér tolik neakcentuje.
I proto bude v nejbližších měsících zásadní sledovat kromě domácích zpráv právě další vývoj v Německu. Dál počítáme s tím, že ČNB zvýší sazby v tomto roce pouze jednou ve druhé polovině roku. A to nehledě na to, že guvernér Rusnok zatím ještě nevyloučil možnost dvojnásobného zvýšení sazeb.
Z pohledu koruny není zasedání velkým překvapením a CZK bude spíše dál pod vlivem nálady na rozvíjejících se trzích. Ta s blížícím se brexitem a tureckými volbami není úplně ideální.
autor: PV