Index hospodářsko-politické nejistoty v Evropě vystoupal v roce 2016 kvůli brexitu, pádu italské vlády a volbám v USA k historickým maximům. Dobrou zprávou je, že to zatím není nijak výrazně cítit v tržním napětí ani ve výkonu ekonomiky. Nikde ale není psáno, že se ekonomika tak lehce vyrovná s politickým napětím i v roce 2017.

V roce 2017 nás čekají volby v Nizozemí, Francii a Německu - ve všech těchto zemích jsou přitom na vzestupu radikálnější pravicové strany, z nichž některé mají v plánu vyvolat hlasování o setrvání v EU (Francie, Nizozemí). Směrem k předčasným volbám se může ubírat i politický vývoj v Itálii, kde opoziční hnutí pěti hvězd volá po referendu o vystoupení z eurozóny. To vše ve chvíli, kdy italské banky pravděpodobně budou potřebovat pomocnou ruku. Takovým politickým scénářům sice nedáváme zatím vysokou pravděpodobnost - buď proto, že antisystémové strany nemají zatím tak výraznou podporu (v Německu má AFD 10-15 %) nebo cesta k další fragmentaci EU naráží na řadu ústavních překážek (proporční hlasovací systém v italském senátu).Na druhou stranu rok 2016 jasně ukázal, že politika dokáže překvapit a průzkumům veřejného mínění není radno vždy věřit. Investoři tedy mohou mít z nabitého volebního kalendáře vcelku pochopitelně strach. Zvlášť proto, že navíc v roce 2017 začnou tvrdá jednání EU o brexitu. Británie chce spustit proces odluky (aktivovat článek 50) do března 2017 - tedy v plném rozjezdu kampaně před francouzskými volbami (23. dubna).