Podle posledních průzkumů vše ukazuje na to, že vítěz minulých voleb (pravicová lidová strana) utrpí ve volbách značné ztráty a bude se těsně přetahovat o vítězství s druhými socialisty. Dalšími stranami, které pravděpodobně ztratí, jsou dnešní koaliční partneři lidovců - zelení a liberálové. Naopak asi výrazně posílí strany, které nespadají ani do jedné ze sedmi politických skupin v Evropském parlamentu. Jedná se z velké části o populistické a extremistické strany z levé i pravé části politického spektra. V řadě zemí dosahuje podpora těchto stran více jak 20 % - například v případě italského hnutí pěti hvězd, francouzské Front National nebo řecké Syrizy. Populisté a anti-evropské strany tak poprvé budou mít šanci zformovat své vlastní uskupení (klub) - k tomu potřebují alespoň 25 poslanců ze sedmi zemí. To by jim otevřelo dveře k funkcím v EP a větším penězům na politickou činnost. I tak ale jejich vliv na rozhodování nakonec asi nebude výrazný.Mezi anti-evropskými a populistickými stranami nepanuje žádná shoda na základních tématech a řada těchto stran má na národních úrovních poměrně nízkou disciplínu a loajalitu vůči vlastnímu hnutí. Zisk populistů tak nakonec může vést spíše k větší spolupráci stran hlavního proudu - lidovců a socialistů. To je situace v zásadě dobře známá z Německa. Tam v důsledku ztrát zelených a liberálů a zisků anti-evropské AFD nakonec vznikla velká koalice.