Za prvé, slíbit rozpočtové úspory nic nestojí, a trhy budou chtít vidět konkrétní kroky. Za druhé, v dnešní situaci bude tak jako tak nutné, aby turecká centrální banka reagovala na kombinaci vysoké inflace a narůstajícího zahraničního dluhu vyššími úrokovými sazbami. To zatím Erdogan tvrdohlavě odmítá. Za třetí, lira bude ke své stabilizaci pravděpodobně potřebovat alespoň jistou normalizaci vztahů s USA. Tak, aby každý týden jednoduše nehrozilo zavedení nových amerických sankcí. Ostatně i během včerejšího obchodování relativně dobrý dojem z vystoupení Berata Albayraka rychle přehlušily komentáře amerického ministra financí Stevena Municha, který údajně připravuje nové kolo sankcí proti Ankaře. A za čtvrté, k trvalejšímu uklidnění a obnovení důvěry zahraničních investorů bude pravděpodobně zapotřebí, aby Turecko dostalo výraznější finanční injekci od některého z nových přátel (Rusko, Čína). Bez ní bude Ankara těžko refinancovat splatný krátkodobý zahraniční dluh a financovat vysoký schodek běžného účtu. A to nehledě na to, že prudké ochlazení turecké ekonomiky a slabá lira mohou začít přirozeně snižovat závislost na zahraničním financování.