Jsem hluboce přesvědčen, že je pouze otázkou času, než dojde v EU k žalobě ve spojení s vakcínami a přímými a nepřímými následky jejich použití. Některé důvody jsem indikoval ve svém posledním příspěvku. Dnešním je chci doplnit a napomoci osvětě ve spojení s Covid-19 a případném soudním sporu.

Ten bude muset brát na zřetel to, co obecně platí při vzniku odpovědnosti za škodu: předpoklad deliktu, škody, příčinné souvislosti a zavinění. V případě Covid-19 se nabízí celá plejáda nepohodlných otázek vůdcům boje s Covid-19. Jejich níže uvedené příklady mohou pomoci vynést na světlo dne důkaz alespoň jedné skupiny předpokladů, a tím změnit důkazní povinnost. Některé státy USA a SRN to umožňují. Jak je tomu v ČR, nevím. Za pokus to ale stojí, protože pandemie strachu z Covid-19 brzo neskončí a podzimní volby nepřinesou řešení, ani podstatné zlepšení celkové situace společnosti.

1) Jakou kvalitu měly kontrolní procedury EMA při prověrce vakcín, pro které národní lékařské instituty již více než poloviny členských států EU včetně německého vydaly doporučení pozastavit používání jedné a vlády jejich doporučení bez prodlení akceptovaly? Na druhé straně, proč české MZ a SUKL odmítají rozhodnutí, odvolávají se na doporučení EMA, veřejně neověřitelné národní údaje a nevyžadují razantně jednotný přístup EU ke srozumitelné definici pandemie, příčiny úmrtí (s pitvou, bez pitvy atd.), statistických metod, včetně obsahu tzv. informovaného pacienta, apod.? Kdo z politiků a poradců ví, že EMA za dobu svého působení stáhla cca 290 - 300 léků, které předtím sama uznala? To je více než 10 ročně! O dlouhodobé kritice EMA v odborném tisku, nemluvě.