Zatímco minulý týden ceny ropy spadly o 15 %, tak tento týden začalo černé zlato ve velkém stylu, když cena ropy Brent vylétla zpět o 8 %. Obrovská volatilita může být přitom typickým scénářem pro období, kdy se tržní síla OPECu vytratila, což nakonec kartel svojí nečinností minulý týden fakticky sám přiznal. Jak bude přitom patrné v našem novém a velmi poučném výhledu pro ropu (který vydáme v průběhu dnešního dne), hledání nové rovnovážné ceny ropy může být velmi dramatický proces, který přitom nemusí být vůbec krátký. Při podobné situaci na trhu s ropu v letech 1985 a 1986, kdy ceny propadly o více než 60 %, se rovnovážná cena hledala prakticky rok.

Pro drtivou většinou Evropanů je pohled na kolabující cenu ropy, která si hledá své nové dno, velmi povzbuzující. Příjemný pocit souvisí s vědomím, že za benzín a naftu utratí významně méně a zbude tedy na jiné radovánky (včetně splácení dluhů). Skutečně, pokud věříme, že propad cen bude trvalejšího charakteru, tak by se ekonomikách dovážejících ropu měly dříve či později projevit pozitivní “průsaky” nižších cen ropy. No, pokud bychom měli soudit čistě podle cen pumpařů na D1, tak si od nižších cen benzínu mnoho slibovat nemůžeme - zde si totiž ceny již dávno našly svou rovnovážnou hodnotu na úrovni 39,90 (za litr naturalu) a zřejmě nepůjdou dolů, ani kdyby Brent spadl na 40 dolarů. Naštěstí ne celá ekonomika je závislá na dálničních pumpách, což lze soudit z vývoje předstihových ukazatelů, resp. indexů podnikatelského sentimentu v průmyslu. Nálada v tomto sektoru se totiž nejen u nás, ale i třeba v Polsku a Maďarsku, možná i kvůli levnější ropě dale vylepšuje.