Porážka strany, která má v Bílém domě prezidenta, není v americkém politickém životě nic nestandardního. Neobliba Baracka Obamy však nadstandardní je, což se projevovalo do té míry, že se od něj někteří demokratičtí kandidáti otevřeně distancovali.

Na výsledku to nicméně nebylo poznat. Poté, co republikáni už stejně čtyři roky ovládali Sněmovnu reprezentantů, získali nyní jasnou převahu i v Senátu a dále omezili manévrovací prostor Bílého domu. Právě v Senátu se například rozhoduje o takových otázkách, jako je potvrzování nových členů vlády, federálních soudců nebo velvyslanců.

Demokraté navíc přišli o některé důležité osoby, které se tentokrát do Kongresu nedostaly, jako je arkansaský senátor Mark Pryor nebo senátorka ze Severní Karolíny Kay Haganová.

Republikánské vítězství a porážka demokratů může mít v zásadě dva různé efekty. Jeden je, že prezident Obama stráví následující dva roky, které ho dělí od konce jeho prezidentského mandátu, čekáním na konec. A nebo se Obama bude muset s republikány na všem nějak dohodnout a vládnout takříkajíc na půl plynu.

O možné dohodě republikánské většiny v Kongresu s demokratickým prezidentem má řada Američanů velké pochybnosti, protože trendem posledních let bylo značné zesílení animozity mezi oběma tábory a vyhrocení ideologických stanovisek, které vedlo až k částečnému zablokování politického provozu.