Co je tedy konečným cílem oněch elit? O koho přesně se jedná? Jednají zcela úmyslně, dle plánu, nebo se jim samotným něco vymklo a jsou schopny návratu. Nebo jsme svého druhu v občanské válce?

Teorie oddělené třídy

Jak víme, v amerických prezidentských volbách, v britském referendu nebo třeba ve francouzských krajských volbách převážně jinak (zdaleka ne však ze 100 %) hlasovaly osoby s vyšším vzděláním, větším majetkem a z velkých měst, než osoby z nižších vrstev mimo velké městské aglomerace. Jde o převážně sociálně determinovaný spor o imigraci, lidská práva a o národní identitu. A protože v každé západní zemi, kde naplno propukl, bohatí a velká města volili stávající politické strany nebo osoby i s jejich programy, lze říci, že existuje aliance mezi vyššími společenskými vrstvami a vládami, byť tyto klidně mohou být nominálně levicové.

Zřejmě nejčastěji bývá rok 2016 vysvětlován jako moment vážné kolize vládnoucí politické reprezentace s podstatnou částí veřejnosti. Nejde jen o nesouhlas s momentální agendou. Umírněný, spíše empirický pohled má za to, že důvodem je na prvém místě dobře viditelný řetězec konkrétních důsledků levicově liberálních, případně neomarxistických programů. Vaz lámající jsou ale dříve ne tak ostře působící projevy degenerace: „nahoru“, mezi vyvolené, kde vládnou strany s politickými neziskovkami, médii a úředníky, vede jen uvědomělá politická korektnost. Nejvyšším patrem tohoto systému je Brusel se svými úřady, který evropští politici otevřeně preferují před svými občany.