O této smutné kauze informoval web iDNES. Ruská vládní agentura Roskomnadzor se do sebevražedné nákazy obula skutečně rázně. Slovo sebevražda se podle ní nesmí objevovat v titulcích článků, nesmí se o nich psát na titulní straně, a může být zveřejněna pouze zpráva o jedné sebevraždě denně. Připadá to onoho krále z pohádky Pyšná princezna, který, když chtěl udělit uvězněné chůvě milost, tak ji dal pilník.

Je to něco strašného, tady se neřeší příčiny problému, ale důsledky. Navíc návod cenzurního orgánu neblahou situaci nezmění. „Těch sebevražd je nějak moc soudruzi, tak o nich nebudeme psát,“ přesně tímhle stylem jednali komunisté a nejen ti ruští, ale i čeští. Za neblahé bolševické éry se vědělo, že severní Čechy jsou totálně zdevastovány, ale novináři měli zakázáno o tom psát. Lidé se nesměli dozvědět, že kvůli tamnímu zničenému životnímu prostředí, je tam vyšší výskyt rakoviny, než jinde. Vrchní cenzor soudruh Fojtík k tomu opakovaně říkal. „Ano soudruzi, my o tom problému víme a my se ho snažíme v rámci možnosti řešit. Ale komu a čemu prospějeme, když o tom budeme psát?“ A bylo vymalováno.