Není nic jednoduššího. Pokud stát zavinil, že vyšetřování trvalo tak dlouho, až na něj dopadla amnestie, musí pomoci poškozeným. A nejen radou, která je ve všech souvislostech spíše výsměchem. To, aby to za ty lumpy zaplatil, bychom odnesli všichni. A rozhodně si nepřeji, aby z mých daní šly peníze na škody spáchané podvodníky – vlastně omlouvám se, díky amnestii bezúhonnými občany. (Stačí ty miliardy, co prošustrují politikové sami).

Ale co by stát mohl, tak to je odkoupení pohledávek. Sám by to pak po těch bezúhonných podnikatelích mohl důsledně vymáhat. Poškození mu jistě rádi půjdou svědčit, Policie ráda dodá důkazní materiál. Pro stát to totiž bude nepochybně snazší - má na to odborníky, týmy zaměstnanců – zatímco poškození mají jen dluhy, oči pro pláč a strach, zda se nebudou soudit do konce života, zbytečně a za velké peníze. Za chyby se platí – ale ti lidé chybu neudělali. Spoléhali jen na to, že máme právní stát. A není-li stát právním, musí být alespoň státem.