Vážení občané, vážené seniorky, vážení senioři,

v roce 1998 vyhlásilo OSN 1. říjen za mezinárodní den seniorů. Máme opět příležitost k oslavě. Je však co oslavovat po sedmiletém vládnutí pravice v naší zemi? Jistě to, že její vláda skončila. Nebyla to osobnost premiéra, kdo způsobil krach pravicového vládnutí, ale především bezohledné, násilné a ve své podstatě nepochopitelné protlačování protispolečenských a vlastně protilidových programů dvou hlavních pravicových stran. Programů směřujících k oslabení funkcí státu jako garanta životních jistot převážné většiny občanů. Programů k přeměně státu ve zdroj hojnosti pro bohaté a chudnutí chudých, kteří na bohatství nedosáhli v době divoké privatizace a rozkrádání bohatství státu, toho bohatství, na  jehož tvorbě se právě naše seniorská populace významně podílela. Nastal čas to změnit.

V těchto dnech se opět rozhoduje o budoucnosti nás všech, nejen seniorů. Předčasné volby jako každé jiné by měly mít jediný cíl – aby vláda byla svěřena do rukou těm, kteří budou dobrými správci vytvořených hodnot a zajistí, aby se příjmy státu vrátily na úroveň, která může reálně zvládnout výdaje, které jsou nepominutelnou součástí spravedlivého a efektivního vládnutí.  Jen tak lze zvrátit současný denní strach mnohých z nezaměstnanosti, vytvářet pracovní místa pro mladé, kteří vstupují do života a kteří zakládají rodiny. Jen tak lze také zajistit nám seniorům důstojný život ve stáří po dlouhé cestě životem, kdy jsme vytvářeli základ současných hodnot a solidárně přispívali k důstojnému životu našich předků.