Jiří Leschtina: Sobotkova koalice ukrývá Belzebuba

04.03.2015 21:00

Premiér Sobotka napsal v dopise ministerstvům a dalším centrálním úřadům: Zveřejňujte všechny smlouvy nad padesát tisíc korun.

Jiří Leschtina: Sobotkova koalice ukrývá Belzebuba
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Zní to velkolepě a má to protikorupční odér. Ale jen do okamžiku, než si uvědomíme, že nejen Sobotka ale celá koalice už přes rok drží u ledu zákon o registru smluv.

Ten totiž měl zavázat všechny státní úřady, města a obce ke zveřejňování nejen veškerých smluv, ale i všech faktur a objednávek. S jednoduchou pojistkou: kontrakty nejsou platné, dokud se neobjeví v elektronickém registru.

Sobotkův licoměrný apel spíš působí jako snaha získat další čas na rituální tance nad zadržovaným zákonem, obsahujícím pouhých deset paragrafů. Aby mohl tvrdit: nečekali jsme na jeho přijetí a smlouvy zveřejňujeme bez donucení. Jenže kdo nám zaručí, že úřady zveřejňují skutečně všechny smlouvy?

Původní návrh normy o registru smluv je již řadu měsíců uklizen na ministerstvu vnitra a postupně pacifikován do méně účinné podoby. Podle poslední koaliční verze se už nebudou zveřejňovat faktury a objednávky a na internet poputují jen smlouvy, světe div se - nad padesát tisíc korun. 

Což uvítají zejména zastupitelé na radnicích. Svým známým a mecenášům budou moci přihrávat zakázky za pětačtyřicet tisíc korun nebo ty dražší rozepsat na několik podlimitních smluv. Politici se snaží uchránit od zveřejňování státní podniky, v jejichž dozorčích radách zasedali a dodnes zasedají štědře placení lidé, blízcí vládnoucím stranám. 

A to pod záminkou, že je třeba chránit obchodní tajemství státních firem. Podle poslance za ČSSD Jana Chvojky jde o to, aby společnosti s účastí státu nebo města nemusely odkrývat své obchodní partnery. Prý by je to znevýhodnilo oproti konkurenci. 

Jenže v takové logice mohou státní podniky zahalit tajemstvím smlouvu s každým partnerem, byť by to byl sám Belzebub.To je zvlášť neobhajitelné za situace, kdy ministr Babiš hlava nehlava žene do cíle zákon o registračních pokladnách. Berní úředníci budou doslova v přímém přenosu sledovat tržby každé hospody, každou fakturu kadeřnice, instalatéra a dalších živnostníků.

Čtěte také: Vládní strategie pro boj s korupcí? Jenom kompromisy, které vyhoví hlavně politikům, říká Transparency International

Jak ale mohou politici chtít kontrolovat každou korunu, vydělanou soukromníkem a zároveň hledat cesty, jak se vyhnout zveřejňování stamilionových kontraktů státních a městských firem? Chystat si takový dvojí metr, jeden na úřady a druhý na občany, to už předpokládá notné pohrdání veřejností.

Od představitelů Rekonstrukce státu slyšíme, že je lepší přijmout minimalistickou variantu zákona o registru smluv, než do nekonečna čekat, až se politici shodnou na variantě ideální. To je možné. 

Neměli bychom ale zapomenout na zpupnost, s níž koalice vyřadila z dosahu zákona státní podniky. Právě z nich mohou vytahovat veřejné peníze neprůhledné zájmové skupiny, které nám zůstanou utajeny i nadále. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…