Jenže v poslední době se parlament stává čím dál tím více spíše jakýmsi elitářským sympoziem lidí všelijak vzdělaných a tedy vysokoškolskými zkratkami - dle obecné představy - důležitějších a významnějších. Vzdělanců s názory někdy poněkud odtrženými od reality a občas se, navzdory titulům, chovajících jako utržených ze řetězu. Zážitků jenom z těch nejčerstvějších je až hanba, přitom obyčejných lidí zdravého rozumu a mozolů pomálu.

A bude ještě hůř, prozrazují soupisky kandidátů. Jako by již nestačilo početné zastoupení vzdělanější části společnosti osobami s tituly dr. či ing., na sněmovní ´hradiště´ ve Sněmovní se jenom v hlavním městě začnou za pár hodin valit takřka nepřehledné šiky těch, kteří nesou na praporcích zkratku Mgr., odchovanci nejrůznějších škol zvláště humanitního zaměření, jichž je dnes kolem nás již jako naseto.

Jak prozrazují seznamy kandidátů, jenom z hlavního města je těch magistrů 109. Co si o jejich vzdělání a další upotřebitelnosti představit, když se ani nemíní svou specializací pochlubit? Pokud je někdo třeba ing. arch. je jasno, stejně jako v případě dr. chirurg, JUDr., MVDr. Ale takový Mgr. či MgA. co ten umí, čím obohatí odbornost a povznese kulturnost sněmovny? „Učení mistři, páni magistři…“ zpíval druhdy císařův pekař, a trochu se přitom už tenkrát ušklíbal.