Když před několika týdny Rusko avizovalo, že napříště bude chtít inkasovat platby za ropu a zemní plyn od odběratelů ze zemí, které jsou k němu nepřátelské, v rublech, EU tento postup odmítla. Pochopitelně. Byl by to průlom do politiky tvrdých sankcí, uplatněných vůči Rusku Evropskou unií a Spojenými státy.

Dá se říci, že nyni Rusko zahájilo ekonomickou válku vůči EU a americkému dolaru. A lze očekávat, že předmětem jeho požadavků na zúčtování dodávek surovin v rublech budou i další významné komodity. Pochopitelně, vedle plynu a ropy, také pšenice a průmyslové kovy, které Evropa nutně potřebuje pro svůj průmysl.

Pokud jde o průmyslové kovy jako je palladium či nikl, má Evropa jejich zásoby tak na dva až šest měsíců pokrytí potřeb své průmyslové výroby.

Pokud jde o pšenici, lze očekávat oslabení pozice Ukrajiny jako jednoho z nejvýznamnějších světových exportérů pšenice (v minulých letech vyvážela do světa cca 10 milionů tun pšenice). Rusko bylo schopno v posledních letech vyvážet 25 – 30 milionů tun pšenice.

Před pár týdny podepsal prezident Putin výnos, který posiluje finančně ruské zemědělce, zřejmě se záměrem zvýšit produkci pšenice. Pšenici Ukrajina pěstuje spíše v západních regionech země, kde válečné operace neprobíhají a asi ani probíhat nebudou. Lze tedy očekávat poměrně velkou sklizeň, ale je otázka, jak ty miliony tun pšenice z Ukrajiny vyvézt, když to nepůjde přes přístavy. Cesta po železnici je přes Polsko a samozřejmě také přes střední Evropu a Balkán. Železnicí ale půjde těžko přepravit takové množství pšenice jako lodní dopravou. Případný výpadek ukrajinského exportu jednak povede ke zvýšení cen pšenice na světových trzích, ale také k nedostatku potravin v některých oblastech rozvojového světa.