Bylo to zajímavé pro pochopení stylu, jakým chce nový předseda vlády komunikovat s veřejností. Upřímně, ten styl nevypadá vůbec špatně. Jako by se v případě Fialy ani nejednalo o předáka ODS. Lídři této strany (Klaus, Topolánek) v minulosti vždy tíhli k ostrým formulacím a jednoznačným, ba až arogantním soudům a vyjádřením.
Petr Fiala ale nezapřel akademika. Jeho vyjadřování v zásadě není příliš konfrontační. Snažil se po celé své vystoupení o „státnický přístup“. Zřejmě také proto, že jeho řeč byla spíše shrnutím hlavních problémů, do kterých je republika ponořena a neobsahovala vlastně žádné recepty a náměty, jak danou de facto krizovou situaci řešit.
Petr Fiala by se měl vyhnout ve svých veřejných vystoupeních jednomu klišé, které stále opakuje: „…nemám pro Vás dobré zprávy“. Toto vyjádření a také sdělení, že předchozí vláda všechno zanedbala, zameškala a jinak pokazila, protože nebyla schopna věci řešit, nějakou chvíli vydrží. Možná půl roku, možná celý rok, ale během té doby bude muset Fialova vláda prostě problémy, jak je život přinesl, řešit.
Není potřeba velkého nadání k tomu, aby i trochu zkušenější politik dokázal formulovat, jaké jsou největší problémy státu v této chvíli. Je to jednak problém explozivního růstu cen energií. Dále problém boje s pandemií covid-19 a konečně boj s vysokou inflací.
Počíná si premiér Fiala ve své funkci dobře?Anketa
Premiér vychází a priori z toho, že inflaci vlastně způsobila svou ledabylou rozpočtovou politikou předchozí Babišova vláda. Dlouhodobě je to těžko udržitelné tvrzení, neboť Babišova a předtím Sobotkova vláda sociální demokracie a hnutí ANO, respektive hnutí ANO a sociální demokracie, hospodařily až do konce roku 2019 přímo vzorově. Rychle každoročně rostl HDP a přitom dokonce mírně absolutně pokleslo celkové zadlužení státu. Věc od vzniku samostatné České republiky do té doby nevídaná.
Bohužel, poslední dva roky je hospodaření státu narušeno77 tak, jako hospodaření všech států Západu větší nebo menší měrou, dopady pandemie koronaviru. Jinak řečeno, státní dluhy vzrostly USA, Německu, Japonsku, Švédsku (tomu po letech) a vlastně všem dalším státům Západu, prostě proto, že se jejich vlády snažily udržet vysokou zaměstnanost a v chodu všechny instituce sociálního státu. I když se stále ještě jedná o od 30. let nejvážnější hospodářskou krizi, zdá se, že dopady do sociální oblasti jsou v zemích Západu zatím přijatelné. Ne bagatelní, ne katastrofické, ale přijatelné.
Zajímavá byla pasáž, v níž Fiala hovořil např. o potřebě „pohnout s výstavbou jaderných zdrojů“ a s rozvojem obnovitelných zdrojů tam, kde je to možné. Pokud si ovšem premiér myslí, že rozvoj jaderné energetiky přinese rychlejší řešení problému vysokých cen elektrické energie zítra, pozítří či za rok, hluboce se mýlí. Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech bude trvat i s přípravou nejméně dvacet let. Ale my budeme potřebovat řešit energetickou bilanci státu rychle.
Zcela podle mého očekávání nepřinesl Fialův projev vlastně nic konkrétního, co by umožnilo udělat si představu, jakým směrem vlastně půjde úsilí vlády zj. v boji proti vysokým cenám energií, proti inflaci i proti covidu.
Obávám se, že vláda je, pokud jde o řešení momentálně hlavních problémů státu, poněkud bez nápadu.
Nevím, zda je šťastné, motat do řešení dopadů růstu cen energií ideologickou předpojatost. Ta totiž znemožňuje řešení dopadů vysokých cen energií na domácnosti plošnými opatřeními. Tak to v závěru roku provedla Babišova vláda, která eliminovala 21% sazbu DPH u energií. Namísto tohoto řešení Fialova vláda jde cestou poskytování příspěvků chudým domácnostem ke kompenzaci dopadu růstu cen energií. Nevím, nevím, zda je to správná cesta. Vysoké ceny energií totiž dopadnou i na středostavovské domácnosti. A podle relevantních průzkumů veřejného mínění až dvě třetiny českých domácností má finanční rezervy na maximálně jeden až tři měsíce svého provozu. Z toho plyne, že razantní navýšení cen energií bude mít dopady na mnohem širší okruhy lidí, než si vláda připouští. Tedy, zatím připouští. Toto opatření si ve státním rozpočtu vyžádá vynaložení několika miliard korun. Je tedy z hlediska fiskálního mnohem úspornější nežli by bylo Babišovo řešení. Ale spokojenost toto opatření Fialovy vlády žádnou nepřinese. Jen to nepříjemnou administrativou zatíží občany i úřady.
Zajímavý byl moment ve Fialově projevu - a v tom se s premiérem shoduji – že naši občané mají „…právo patřit mezi nejvyspělejší země světa“. To je krásné předsevzetí, hezky se poslouchá, ale v reálu nemá žádný význam. Vláda se neopírá o žádnou ucelenou vizi řešení rozvoje české společnosti, kterou bude prosazovat. Vlastně není příliš známo, kam vůbec směřuje.
Co je už dnes jasné, je to, že rozpočtovým problémům, plynoucím z dopadu pandemie si vláda ještě přidá či přidala několik vlastních problémů. Tím prvním bylo v důsledku eliminace tzv. superhrubé mzdy snížení reálné sazby daně z příjmů FO, čímž stát přišel střízlivě o 80 – 90 miliard rozpočtových příjmů ročně. Na přijetí tohoto rozhodnutí se podíleli ve sněmovně poslanci rukou svornou a nerozdílnou, z ODS i hnutí ANO. A nová vládní koalice chce od příštího roku eliminovat také dosavadní systém EET. I toto rozhodnutí připraví stát každoročně o příjmy ve výši cca 15 miliard Kč. A i když se o tom P. Fiala nezmínil, tak by měl dodat, že také zbrojní apetit pravicové vlády, povede k rychlému nárůstu rozpočtových výdajů na ministerstvo obrany o nějakých 12 – 15 miliard korun ročně. Tedy tak, abychom se do roku 2025 dostali do situace, že budeme s jásotem vynakládat na ministerstvu obrany každoročně 2% HDP.
Stejně diskrétně premiér mlčel o tom, že po razantním snížení provozních výdajů státního rozpočtu na tento rok o 80 miliard korun, bude mít republika sice svůj rozpočtový schodek možná pod 300 miliardami korun, ale to je tak všechno. A na konci volebního období se vláda pětikoalice, pokud ještě vůbec bude existovat – dostane ke schodku státního rozpočtu na úrovni cca 3% HDP. Tedy, pokud neprojeví ambicióznější fiskální záměry, nežli tomu bylo doposud. Jinak řečeno, během čtyř následujících let pravicová vláda může navýšit státní dluh o dalších 800 – 1000 miliard korun. O tom pochopitelně premiér včera večer nemluvil.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
