Zarazila mě především jedna věc. Ve svém předvolebním programovém kvintetu Šmarda psal, že zachrání ČSSD před bankrotem. Předpokládal jsem tedy, že zná detailně finanční situaci ČSSD a zejména konsekvence, které plynou z případně prohraného soudního sporu s dědici advokáta Altnera. 

Pokud jde o hospodaření strany, tak Šmarda zveřejnil údajnou výši závazků ČSSD 200 milionu Kč. A obecně sdělil, že dluhy se musí splácet. Takže předpokládám, že i když to neřekl, že s ohledem na hromadné propouštění tajemníků ČSSD a pronájem Lidového domu soukromým firmám, strana sníží svou režii na minimum. Z toho plyne, že významná část z každoročně poskytovaného příspěvku za volební výsledek může jít na umořování dluhu u banky. To je vcelku standardní postup. Jiná věc je, jaké představy bude mít banka, a zda se představy ČSSD a banky nebudou míjet. Pokud se budou míjet, bude to znamenat, že banka bude chtít ze státního příspěvku uhradit dlužnou částku tak rychle, že na běžnou činnost straně prostě nezbude. Ale předpokládám, že banka bude rozumná, má ostatně své peníze zajištěné slušným majetkem.