Podle očekávání přišlo s žertovnými otázkami na Petříčka sobotní Právo. Nemá smysl se zabývat všemi vcelku plytkými sentencemi, které Petříček vypouští z úst. Jeho slova o vizi, změně stylu politiky a novém impulsu pro ČSSD bych podepsal, kdyby s nimi přicházel někdo jiný.

Ne ale reprezentant pražské organizace soc. dem, která se v minulosti proslavila nepěknými kousky a i dnes v nich pokračuje. Mám na mysli klientelismus a drobnou korupci používanou vůči členům ČSSD politicky spřízněnými s Pochem a s Petříčkem.  Oněch deset až patnáct a možná více, pražských sociálních demokratů, kteří jsou na ministerstvu zahraničí zaměstnáni v referentských funkcích (Marksová-Tominová na čekačce na post velvyslankyně je pak zaměstnána jako náměstkyně ministra) ukazuje, že se pražská ČSSD z ničeho nepoučila.

Trochu konkrétněji bych chtěl rozepsat od Petříčka také úvahy o předvolební spolupráci ČSSD se Zelenými.