Svého „přítele“ Babakova, kdysi místopředsedu státní Dumy a současně místopředsedu quasiopoziční strany Spravedlivé Rusko, jsem už dobře deset let nebo ještě více, neviděl. Je pravda, že strana Spravedlivé Rusko se i díky iniciativě české sociální demokracie (a tedy mé) stala pozorovatelkou v Socialistické internacionále. Odtud to „přátelství“ a jeho účast na sjezdech ČSSD. Co můj „přítel“ dělá posledních deset let nevím a ani neřeším. Je to zkrátka obvyklý fake news českých médií. Nejprve těch nevýznamných, aby se to pak v případě potřeby nafouklo v těch významnějších.

Stejné to bude s Róbertem Ficem. Byli jsme „političtí přátelé“. On vedl stranu Smer – sociálna demokracia a já jsem vedl do roku 2010 českou sociální demokracii. Byl mým svědkem na svatbě, už také proto, že má druhá manželka byla původem Slovenka.

Po mém odchodu z funkce předsedy ČSSD v roce 2010 se z mého života tento můj přítel jaksi vypařil. Za celých dvanáct let jsem s ním mluvil pouhé dvě minuty telefonicky. A to proto, že mně jej předal v mobilu na ucho jeden náš společný známý. Takže případné obvinění mé osoby z nadržování a stranění Ficovi a hájení starého kámoše, který se dostává do spárů „spravedlnosti“, je jaksi irelevantní. Nejsem osobně zainteresován na osudu R. Fica jako politika a blízké osoby, protože není blízkou osobou, ale samozřejmě mě zajímá osud člověka a politika R. Fica, pokud by se snad stal předmětem zvrhlého spiknutí státních orgánů právě on (a také kdokoliv jiný).