Jiří Řezník: Let MH17 ve světle průběžné a závěrečné zprávy 1

17. 10. 2015 17:18

Nizozemští vyšetřovatelé se měli vyloučit sami z vyšetřování z podezření možné zaujatosti, protože se tehdy v nizozemských masmédiích objevila fotka ženy s transparentem "Putine, vrať mi mé dítě".

Jiří Řezník: Let MH17 ve světle průběžné a závěrečné zprávy 1
Foto: tan
Popisek: Trosky malajského letadla na Ukrajině

To nutně muselo změnit uvažování těch nizozemských vyšetřovatelů. A proto ta zpráva je nutně neobjektivní. Nechápu, proč se stále uvažují pouze tři podezřelí, když všichni tři to vášnivě popírají a nic z toho nemají. Spíše naopak. 17. července 2014 hodinky jednoho z cestujících, nalezené na zemi v relativně uspokojivém stavu, se zastavily v 17,30. Společnost Malaysia Airlines vyhlásila 1. června 2015 bankrot, přičemž úpadek začal již dlouho před 8. březnem 2014. (1)

Co vyspekulovala jedna regionální organizace, když se zapomněla podívat na datum

Podle regionální organizace Human Rights Group "Poloostrov Krym"17. července z letiště v Amsterdamu s rozdílem 17 minut odstartovaly dva identické boeingy 777/200. První z nich imitoval let MH17, ale ani jeden pasažér zaregistrovaný na tento let se v něm nenacházel. Všichni cestující letu Amsterdam – Kuala Lumpur, zaregistrovaní na let MH17 17. července 2014, měli odletět z letiště v Amsterdamu 17 minut po letadle později sestřeleném nad teritoriem Donbasu, a letadlo pak s nevelkým zpožděním v pořádku přistálo na letišti v Kuala Lumpur. Letoun, imitující let MH17, byl naveden běžným vzdušným koridorem přes Donbas, ale pravé letadlo bylo navedeno ukrajinskými dispečery přes takzvaný „jižní vzdušný koridor“, který se nachází ve sféře chersonské dispečerské služby.

Vskutku zdařile naplánovaná operace?

Letadlo mělo být zachyceno radiolokátory PVO Ruska umístěnými na Krymu při přeletu v rajonu Geničeska. Chersonská a Zaporožská dispečerská služba mohou obsluhovat vzdušný prostor jen přes systém SNS (komunikace, navigace, dozor) a nemají možnost používat modernější ATM a ATS. Z toho důvodu se „jižní koridor“ na Rusko prakticky nepoužívá pro tranzitní lety mezinárodní dopravy. Po přeletu nad Geničevskem bylo letadlo úspěšně předáno ruským dispečerům, kteří ho vedli dále do Kazachstánu. Po přeletu nad teritoriem Ruska ho kazašští dispečeři bezpečně převzali a letadlo pokračovalo dál. Při přijetí letadla ruskými dispečery se letadlo „představilo“ jako charterový let, ale skrýt svoji náležitost k Malaysian Airlines samozřejmě nemohlo. V harmonogramu Amsterdamského letiště však nebyly hlášeny žádné charterové lety. Žádný charter však nepřistál ani v Malajsii. 17. července je na letišti v Kulala Lumpur zapsáno pouze bezpečné přistání letu MH17 z Amsterdamu.

Muselo by se ale jednat o spiknutí na téměř mezivládní úrovni, protože malajský ministr obrany Datuk Seri Hishammuddin Tun Hussein 19. srpna řekl, že 28 ze 43 malajských obětí tragické nehody  MH17 bylo identifikováno.

Šlo o provokaci?

Tato údajná provokace měla být naplánována tak, že v březnu, těsně po krymském referendu, ukradené letadlo boeing 777 Malaysian Airlines, spadne na teritoriu Ruska a pak země Západu prohlásí, že letadlo sestřelili Rusové. Ale ukrajinská „armáda“ znovu ukázala, že pověřit ji uskutečněním jakéhokoliv úkolu nelze a letadlo spadlo na teritoriu Ukrajiny. Provokace sledovala údajně dva cíle – obnovit silně pošramocenou reputaci Angely Merkel, která nemohla ysvětlit občanům Německa, proč podporuje Spojené státy a Ukrajinu proti Rusku, když sankcemi jsou poškozeni i němečtí výrobci ztrácející obrovské trhy v Rusku. Rovněž Barak Obama prý nbyl schopen vysvětlit Američanům, proč do tohoto konfliktu vlezl.  Podle krymské organizace Human Rights Group důvody vytvoření ukrajinské krize Spojenými státy byly spojené s výstavbou Nikaragujského kanálu, kterou plánuje Rusko spolu s Čínou, a se začátkem příprav těžby ropy u břehů Kuby a dalších latinskoamerických zemí. Ale vysvětlit toto Barak Obama svým voličům nemůže, protože průměrného Američana nezajímají problémy hrstky amerických oligarchů, jejichž zájmy Barak Obama reprezentuje. Poté, co letadlo na Ukrajině havarovalo, a po obdržení všech informací o dvou letadlech od ruských zvláštních služeb,  Merkelová i Obama žádnávfakta potvrzující „ruskou“ stopu v případě ukrajinskou juntou sestřeleného boeingu předložit nemohou,

Letadlo společnosti Malaysia Airlines letící z Kuala Lumpur do Pekingu zmizelo 8.3. 2014. Vietnamské letectvo bezprostředně po havarii nahlásilo nález dvou velkých olejových skvrn v Jihočínském moři. Později se však ukázalo, že to byl topný olej, jaký se používá na velkých nákladních plavidlech. Na základě analýzy dat z radiové komunikace se zhruba za týden pátrání po troskách letounu přesunulo do Indického oceánu.

Zhruba a bez absolutní záruky byl zmapován jen časový úsek mezi vzletem letadla z letiště Sepang (v Kuala Lumpur) a posledním zachycením na radaru v 2:30 ráno v Malackém průlivu. Tedy asi první dvě hodiny letu. Že tam letadlo nemělo co dělat, jen dokresluje absurdnost celého příběhu. A dál se zatím neví vůbec nic. Letadlo pravděpodobně letělo dalších šest až šest a půl hodiny, kdy si vyměnilo servisní informaci se satelitemInmarsat

Jelikož satelit nezískal z letadla nic víc, než jakési "potřesení rukou", podařilo se zjistit jen vzdálenost letadla od satelitu, nikoliv jeho přesnou polohu. Výsledkem jsou pak dva koridory, kde mohlo letadlo ránopo osmi hodinách od startu být. Jeden koridor je na severu a táhne se od severní hranice Thajska až někam po Kazachstán, druhý je na jižní polokouli a táhne se od Indonésie do hloubi jižního Indického oceánu, daleko západně od Austrálie.

Boeing 777-200ER Malaysia Airlines po startu na lince do Pekingu zamířil směrem na město Kota Bahru na východním pobřeží malajské pevniny. Někdo měl vypnout komunikační systém ACARS, který může zpracovávat kolem 30 000 typů zpráv, např.: test spojení, odletová a pří1etová zpráva, množství paliva, jeho spotřeba, váha letadla a charakter nákladu, informace týkající se počasí na trase letu, letový plán, zpráva o poloze letadla, stav letadla a případné závady, stav a režim provozu motorů, atd.) již 40 minut po vzletu, ale s letovou službou piloti přestali komunikovat až hodinu dvacet po startu, kdy opouštěli malajsijský vzdušný prostor a měli se hlásit do vietnamského vzdušného prostoru.

Podle údajů z vojenského malajsijského radaru, které úřady naznačily po třech dnech, ale potvrdily až po týdnu od zmizení, stroj MH370, který měl letět z Kuala Lumpur do Pekingu, prudce zahnul na západ a po severní hranici Malajsie přeletěl jihozápadně až někam k ostrovu Penang na západním pobřeží Malajsie. Tam se letadlo stočilo na severozápad a nad Malackým průlivem směřovalo k Andamanským ostrovům. Poslední zachycení primárním (pasivním) radarem ale proběhlo ještě před jejich dosažením.

Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat, že jeho 53letý kapitán Zaharie Ahmad Shah, podezřelý z účasti na katastrofě, byl schopen vylít předem sudy s benzínem do Jihočínského moře jako kamufláž, tak lze současně předpokládat, že je vyloučeno, aby celou akci připravil a provedl samostatně. Kdyby šlo o připravovanou akci, tak je nutné předpokládat přinejmenším její naplánování měsíc předem.

Museli ale v únoru a březnu 2014 něco vysvětlovat svým voličům Merkelová a Obama?

V sobotu 11. ledna 2014 nad ránem nejméně deset lidí utrpělo zranění při konfliktu policie s davem opozičních demonstrantů v centru ukrajinského Kyjeva. Demonstranti už od počátku prosince fakticky táboří na centrálním kyjevském náměstí na protest proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče zastavit jednání o přidružení země k Evropské unii. Po dohodě ukrajinské vlády s Moskvou o posílení hospodářské spolupráce ale počet demonstrantů, stejně jako zájem médií o jejich akci, postupně klesá. Sobotní incident se stal před budovou kyjevského soudu, kde demonstranti zablokovali autobus s příslušníky policejní zásahové jednotky. Když skupina maskovaných mužů vypustila vozu pneumatiky a pokusila se ho převrhnout, policisté proti demonstrantům zasáhli. Jeden z lídrů opozice Jurij Lucenko přitom utržil několik ran obuškem, ztratil vědomí a silně krvácel. Demonstraci před soudní budovou vyvolal páteční verdikt soudu, který odsoudil k vysokým trestům tři Ukrajince za to, že v roce 2011 chtěli nedaleko Kyjeva vyhodit do povětří sochu Vladimira Uljanova-Lenina.

Soud obviněným vyměřil trest šest let vězení za přípravu teroristického aktu. Bezprostředně po vyhlášení rozsudku se před soudní budovou strhla rvačka, při níž policisté zranili dva opoziční poslance. Incident později vyvrcholil zraněním Lucenka. Násilnosti vyvolané demonstranty a opozičními aktivisty v minulých týdnech už několikrát rozmnožily řady kyjevských demonstrantů. Desetitisíce lidí v prosinci přišly do centra města protestovat proti policejnímu útoku na dav lidí shromážděných před sídlem ukrajinské vlády. Nový dech protesty nabraly i počátkem roku poté, co neznámí útočníci na předměstí Kyjeva zbili opoziční novinářku Teťjanu Čornovolovou. Také včera se uskutečnila demonstrace za účasti asi 50 000 obyvatel Kyjeva a okolí, kteří protestovali proti »policejní zvůli.

19. ledna 2014 se nejméně sto tisíc lidí se sešlo v ulicích Kyjeva, aby vyjádřili svůj nesouhlas s novými ukrajinskými zákony. Parlamentem ve čtvrtek nezvykle rychle prošel předpis, který na veřejnosti zakazuje stavbu stanů a pódií. Demonstranti se odpoledne střetli s příslušníky pořádkových jednotek, 20 policistů utrpělo zranění, čtyři jsou ve vážném stavu. Demonstrace zpočátku probíhala klidně, pořádková policie dav rozčílených Ukrajinců monitorovala a střežila důležité vládní budovy. Skupina protestujících však podle agentury Reuters následně začala policisty bít holemi a pokusila se převrátit autobus. Ten předtím policie postavila napříč jednou z hlavních ulic, která vede k sídlu parlamentu. V potyčkách utrpělo zranění více než 20 policistů, 15 strážců pořádku museli hospitalizovat a čtyři z nich jsou "ve vážném stavu", informovalo v neděli večer ukrajinské ministerstvo vnitra. O počtu zraněných demonstrantů nemluví. Protivládní opozice se od "provokatérů" napadajících těžkooděnce distancovala, úřady však hovoří o "masových nepokojích".

Situaci se pokusil uklidnit jeden z vůdců ukrajinské opozice, bývalý boxer Vitalij Kličko, ale sám byl podle agentury AP napaden. Na demonstraci přišel jako řečník, později však zamířil přímo do míst, kde se potyčka odehrála, tedy asi sto metrů od kyjevského náměstí Nezávislosti. Kličko své stoupence žádal, aby s útoky na policii přestali, aktivisté naopak začali mezi policisty házet světlice. Policie odpověděla slzným plynem i obušky. "Hanba! a "Revoluce!" volal dav, zatímco zdravotníci ošetřovali zraněné. Počet demonstrujících zvýšil až na 200 tisíc lidí.

Od počínání "provokatérů", vybavených motocyklovými přilbami i plynovými maskami, se opoziční předáci distancovali. Žádná moc nestojí za jediný lidský život. Nepodléhejme provokacím, nenechme se zavléct do silového scénáře. V trpělivosti je naše síla. Na změny čekají miliony Ukrajinců, zdůraznil další opoziční vůdce Arsenij Jaceňuk. Opoziční aktivisté tvrdili, že prezident Viktor Janukovyč se Ukrajinu snaží přeměnit v policejní stát a přiblížit se režimu, který v zemi panoval, když byla součástí Sovětského svazu.

Nedělní demonstrace byla tehdy nejmasovější akcí od začátku roku 2014. Koncem toho předešlého zmítaly Kyjevem největší vlny protestů od dob takzvané Oranžové revoluce z roku 2004, od začátku ledna však velkých nepokojů ubylo. První výraznější potyčka mezi demonstranty a policií se odehrála minulou sobotu, zranění tehdy utrpěl i bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Kromě již zmíněných omezení, která prakticky znemožňovaly legálně uspořádat jakoukoli protestní akci, dal parlament zelenou také trestní odpovědnosti každého, kdo se na veřejnosti dopustil "pomluvy" některého z vrcholných státníků. Provinilci za to hrozilo až roční vězení nebo nucené práce. Ukrajinští zákonodárci namísto elektronického hlasovacího systému, který se používá prakticky ve všech parlamentech světa a i v Kyjevě bývá jeho použití naprostým standardem, si Janukovyčovi příznivci vystačili s pouhým zvednutím rukou. Ukrajinský prezident zákon podepsal.

Kyjevské nepokoje rozpoutalo podzimní rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče, že nepodepíše dohodu o přidružení své země k Evropské unii. Osmadvacítka totiž mimo jiné požadovala, aby ukrajinské úřady pustily na léčbu do zahraničí expremiérku Juliji Tymošenkovou, která tráví poslední roky ve věznici v Charkově.

23. ledna šéf ukrajinské opoziční strany UDAR Vitalij Kličko dojednal příměří mezi radikálními demonstranty a těžkooděnci, kteří už čtvrtý den v centru Kyjeva svádějí boje na improvizovaných barikádách. Premiér Azarov označil nepokoje v Kyjevě za pokus o převrat. Srážky demonstrantů s policií v Kyjevě označil ukrajinský premiér Mykola Azarov za pokus o státní převrat. V besedě s novináři ve švýcarském Davosu, kde se účastní Světového ekonomického fóra, novinářům řekl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný. Uspořádání předčasných prezidentských voleb, což je jeden z opozičních požadavků, pokládá Azarov za nereálné. "Co myslíte, je možné v takových podmínkách pořádat volby, když centrum Kyjeva fakticky okupují bojůvky? Co by to bylo za volby v podmínkách nepokojů?" zeptal se v Davosu novinářů. Ukrajinská opozice žádá mimořádné parlamentní a prezidentské volby, demisi vlády, zrušení nedemokratických zákonů a potrestání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka. Podle ukrajinských analytiků jsou takové požadavky nereálné, už s přihlédnutím k převaze vládní Strany regionů v ukrajinském parlamentu a k tomu, že se poslední parlamentní volby konaly v říjnu 2012. Janukovyč zatím opoziční požadavky veřejně nekomentoval. Ukrajinské ministerstvo obrany ve čtvrtek znovu ujistilo veřejnost, že výjimečný stav v zemi se nechystá. Spekulace o jeho vyhlášení se opakovaně objevují v médiích. Zprávy o přesunech tanků z Oděsy či Černihova ke Kyjevu nebyly podle mluvčího ministerstva pravdivé, jednotky zůstávaly v kasárnách a plnily své obvyklé úkoly. Počet obětí policejního násilí nebyl jasný. Policie potvrdila úmrtí dvou demonstrantů, podle opozičních zdrojů jde o arménského přistěhovalce Serhije Nigojana a Bělorusa Michaila Žyzněuského.

Agentura Unian oznámila, že dalším mrtvým je Jurij Verbyckyj, který zemřel na podchlazení. Teploty v Kyjevě se pohybovaly až deset stupňů pod bodem mrazu. Verbyckého podle agentury unesly a mučily neznámé osoby, Jeho tělo se našlo nedaleko kyjevského letiště Boryspil. Opozice tvrdí, že v ulicích kyjevského centra od počátku týdne zemřelo pět až sedm lidí. Smutek k uctění památky mrtvých vyhlásili na čtvrtek ve Lvově, Lucku a Těrnopilu.

Řada západních státníků, včetně francouzského prezidenta Françoise Hollandea či německé kancléřky Angely Merkelové vyzvala ve čtvrtek Kyjev ke zdrženlivosti, dialogu, snížení napětí a odvolání represivních zákonů.

Bílý dům pohrozil Kyjevu sankcemi, pokud se situace nezlepší. Ministři zahraničí států takzvané Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ve společném prohlášení odsoudili násilí v Kyjevě a vyzvali k dialogu protestujících a vlády, který by vyřešil ukrajinskou krizi.

25. února ukrajinští zákonodárci odsouhlasili stíhání sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče v Haagu. Zároveň posunuli rozhodnutí o nové vládě až na čtvrtek. Požadavky si přitom diktují i lidé na Majdanu, kteří tehdy triumfovali. Etničtí Rusové z poloostrova Krym ale naopak žádaly Moskvu o ochranu před údajně hrozící genocidou. Východoukrajinští politici odmítají uznat novou vládu, která z revoluce vzešla. Proruští politici z jižní a východní části země přijali v sobotu společně s ruskými diplomaty v Charkově rezoluci, která vůdce revoluce označila za extremisty a teroristy. Dokud Majdan nesloží zbraně a neuvolní obsazené vládní budovy, bude o sobě Krym a východ Ukrajiny rozhodovat sám, uvedl předseda krymského parlamentu Vadim Kolesničenko. Ruský prezident Putin se shodl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na tom, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Na konci února se Rusko rozhodlo poslat na ukrajinský Krym své vojáky. Návrh prezidenta Vladimira Putina schválila ruská Rada federace. Podle Kremlu je nasazení vojáků nutné k normalizaci situace na Ukrajině a k ochraně ruských občanů a vojáků z ruské základny umístěné na Krymu. Už nyní je v oblasti na šest tisíc ruských vojáků.

Podle zpráv z 2. března 2014 ukrajinská armáda povolala vojenské zálohy a chystá se na ruský útok. Uzavřela také vzdušný prostor pro vojenská letadla. Proruská autonomní vláda Krymu převzala téměř všechny ozbrojené složky. Ruské jednotky postupně přebírají vojenské i klíčové civilní objekty na Krymu a centrální Ukrajinská vláda už na poloostrově postupně ztrácí vliv. Ukrajinský premiér Jaceňuk Rusko obvinil z vyhlášení války. Americký prezident Barack Obama telefonilicky mluvil s Putinem a vyzval ho, aby Rusko stáhlo své vojáky na základny a "zdrželo se jakéhokoli vměšování na Ukrajině". Obama také Putina varoval před politickou i ekonomickou izolaci, která Rusku hrozí, pokud bude pokračovat v porušování mezinárodního práva. Ruský prezident ale reagoval slovy o provokacích a kriminálních činech ultranacionalistických elementů, povzbuzovaných současnou ukrajinskou vládou. Rusko podle něj má právo hájit zájmy Moskvy a etnických Rusů žijících na Ukrajině. Rusové jsou podle Putina v přímém ohrožení života a Rusko si vyhrazuje právo zasáhnout, pokud se násilí na východě Ukrajiny a na Krymu rozšíří Spojené státy se podle polských médií  z počáttku března rozhodly vyslat do Polska 12 stíhaček F-16, aby se od pondělí zúčastnily společného cvičení. Záměr americké strany posléze potvrdil polský ministr obrany Tomasz Siemoniak. Podle listu Rzeczpospolita měla spolu se stíhačkami na letiště u Poznaně přiletět i jednotka 300 amerických vojáků.

Dílčí závěr

Vzhledem k tomu, že v březnu 2014 probíhalo obsazování ukrajinských vojenských základen neoznačenými zelenými mužíčky na Krymu, nelze říci, že by Merkelová s Obamou mohli by mít nějaké problémy s šířší veřejnou podporou pro přímý vojenský zásah, i když Obama sdělil, že Ukrajina s vojenskou podporou nemůže počítat. Spíše oba vládní představitelé měli problém najít na Ukrajině někoho, o kom by bylo možné tvrdit, že tuto zemi reprezentuje,  dosud neproběhla volba nového ukrajinského prezidenta. »Situace na Ukrajině je krajně složitá. Nejdůležitější je, aby všechny strany zachovaly klid a zdrženlivost a vyhnuly se eskalaci napětí, k vyřešení krize musí být použity politické a diplomatické prostředky řekl podle čínského ministerstva Si Ťin-pching Obamovi po telefonu.

V pondělí 23. března 2014 na mimořádné tiskové konferenci malajsijský premiér Najib Razak:S hlubokou lítostí vám musím oznámit, že na základě nejnovějšíchd dat se let MH370 zřítil do jižní části Indického oceánu. Zmizení letadla bylo označeno za největší leteckou záhadu (2)  Zhruba po hodině letu, který do té chvíle probíhal podle všeho standardně, se letadlo odmlčelo, zmizelo ze sekundárního radaru a prudce změnilo směr ze severovýchodního kurzu na západní. Mezi tím letadlo prudce měnilo výšku, v jednu chvíli se mělo dostat výš, než je obvyklý dostup Boeingu 777, tedy přes 13 500 metrů. Posléze zase kleslo přibližně až na 3 600 metrů. Vzhledem k těmto faktům lze předpokládat, že v pilotní kabině, respektive v celém letadle, došlo k dekompresi a řízení letadla převzal (dálkově řízený) autopilot. Pasažéři a posádka mohli být paralyzováni. Samotné letadlo po dekompresi dokáže letět dál, dokud mu nedojde palivo. Objevily se i spekulace, že letadlo mohlo být útočníkem napadeno a ovládnuto skrze zábavní systém pro cestující (IFE - inflight entertainment system). Ten je totiž vybaven USB porty pro přehrávání multimédií, ale zároveň je propojen i s kritickou infrastrukturou stroje. Je možné, že letadlo se zřítilo někam do Indického oceánu, možná bylo sestřeleno. Pokud doletělo nad pevninu, bylo by velmi zvláštní, kdyby se posádce podařilo někde nepozorovaně přistát. Ale v případu malajsijského Boeingu 777-200ER na lince MH370 je  možné úplně vše. (3) Poslední zpráva (viz heslo v Wikipedii uváděl, že 29. července 2015  byl na ostrově Réunion nalezena vztlaková klapka z letadla typu Boening 777. Tento díl byl dále zkoumán ve vojenské laboratoři v Toulouse a bylo dokázáno, že opravdu patří pohřešovanému letadlu. O 4 dny později byly nalezeny sedadlové polštářky a okno. Vzdálenost mezi místem posledního kontaktu s letadlem v Perth v Austrálii a ostrovem Reunion u Madagastaru překoná letadlo za 11 hodin a 35 minut, tedy přibližně se jedná o 10 000 km. Mohly díly letadla v Indickém oceánu přeplout minimálně čtyři tisíce kilometrů za 140 dnů? 35 kilometrů denně? (5)

Za 51 dnů 1.května 2014 byla vydána předběžná zpráva o průběhu letu a zmizení MH370. Zbývalo 78 dnů do startu do startu dalšího letounu malajsijských aerolinií MH17 v Amsterodanu rovněž ale do Kuala  Lumpur. Oba počty dnů jsou dělitelné třemi. MH17 se dočkalo své průběžné zprávy za 50 dnů, tedy 9. září 2014. Její autoři si pospíšili, kdyby se opozdili o jeden den, počet dnů by opět byl dělitelný třemi. Jak vidno, souvislost mezi oběma lety je zcela v něčem jiném, než se domnívají ctihodní členové regionální organizace Human Rights Group "Poloostrov Krym". “. Pokud výše uvedená zpráva má pocházet ze zdroje uvnitř ruských zpravodajských služeb, tak její prozrazení značně oslabuje vyjednávací pozici Ruska do budoucnosti.

Co takhle uvažovat rovnou o jejich sestřelu laserovým dělem? (3) Jde také o myšlenkový experiment, který má cíl prověřit správnost jiných verzí. A opírá se o jeden termín použitý v průběžné i závěrečné zprávě high energy objects.  Že by letadlo bylo zasaženo několika kulovými blesky?

Použitá literatura

1) http://ekonomika.idnes.cz/malaysia-airlines-vyhlasily-technicky-bankrot-flh-/eko-zahranicni.aspx?c=A150601_152255_eko-zahranicni_jj

2) viz blíže http://technet.idnes.cz/boeing-777-200er-mh370-ztracene-letadlo-d5j-/tec_technika.aspx?c=A140326_002300_tec_technika_jm

3) http://technet.idnes.cz/ztraceny-boeing-777-200-v-let-mh370-d2v-/tec_technika.aspx?c=A140314_132243_tec_technika_jm;  http://technet.idnes.cz/malajsijske-letadlo-zmizeni-dgj-/tec_technika.aspx?c=A140403_015728_tec_technika_jm

4) http://zpravy.idnes.cz/ve-francii-zacina-analyza-trosek-mh370-dvy-/zahranicni.aspx?c=A150805_114522_zahranicni_ert

V roce 2007 počátkem kvěnau břehu Jižní Afriky  bouře zvedla dvě masivní vlnobití. Vzedmuté vody urazily Indickým oceánem během devíti dní 10 tisíc kilometrů a cestou na východ bušily nejprve do ostrovů Réunion a Mauritius a později i do indonéského a australského pobřeží.

5) Rusko znovu vyvíjí bojový laser (http://www.vlastnihlavou.cz/rusko-znovu-vyviji-bojovy-laser/

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…