A že by se Západu nějak podařila Ukrajina, tak to také ne. Je to zhroucená fašistická země, která by ani za 50 let nedostihla úroveň Polska, ačkoliv v roce 1989 podle odborníků měla podstatně lepší základ.

A tak není zase náhodou, že Trump a jeho neoconi, aby si vylepšili status, oprašují Monreovu doktrínu a chtějí udělat pořádek podle amerických představ na svém zadním dvorku.

Na pořadu dne jsou tři odbojné země: Venezuela, Nicaragua, Kuba…

S Venezuelou se začalo. Trump jako vždy vydával opakované poslední vážné varování a hrozil zničením a likvidací těm, kteří neuznají jím schváleného samozvaného prezidenta Venezuely Juana Guaidó, a očekávalo se, že jakmile se tento ambiciózní mladík prohlásí prezidentem, Trump ho uzná a jako na povel to odklepnou nejen další latinskoamerické země, ale i celá Evropská unie, Maduro se sesype a odstoupí.

Už v prvním kole to nevyšlo. Především Maduro neviděl důvodu, proč by se měl sesypat, a puč odmítl. Ale také to zaskřípalo v Evropské unii, kdy Itálie zablokovala jednotný postup. A tak jako v případě války v Iráku se členské země EU rozdělily na ty servilní, k nimž bohužel patříme i my, a suverénní, jako například Slovensko, které tento zjevný akt vměšování odmítly…