Kardinál Miloslav Vlk: Restituce, restituce, restituce

04.04.2014 9:00

Když na domácí či zahraniční scéně chybějí zajímavá témata, pak mediální trvalka “restituce” rozkvete vždy v plné svěžesti. Tímto tématem se opět zabývá mnoho článků. Jednotlivé články ale nepřinášejí nic nového, všechny opakují téměř totéž. Čili informační úroveň je téměř nulová. Dokonce se autoři nesnaží ani formulovat zprávy po svém, aby v tom byla aspoň nějaká “tvůrčí činnost”.

Kardinál Miloslav Vlk: Restituce, restituce, restituce
Foto: kardinal.cz
Popisek: Kardinál Miloslav Vlk

Je tak možné se v klidu zamýšlet nad hrátkami ČSSD kolem restitucí, nad jejich neschopností podat jasné vysvětlení, proč například chtějí od církví slevu 13 miliard na náhradách, nebo vysvětlení o zdanění náhrad. Můžeme se zamýšlet i nad vztahem jejich úvah k demokratickým principům a ústavnosti.

Pan Sobotka v situaci ve vlastní straně, kde opozice ve straně “hlídá”, jak si s těmi restitucemi podle svých slibů poradí a jakých výsledků dosáhne. Jako spolubojovnici v tomto “boji” však nemá dobrou spoluhráčku, protože paní Gajdůšková věci rozumí minimálně, jak prokázala v mediích hned na začátku, kde se poněkud ztrapnila. Svou neznalost věci ukázala při jednáních vícekrát.

Sami sociální demokraté se dostali do pasti, když církvím slíbili, že doloží, proč žádají slevu 13 miliard z náhrad, které zákon předpokládá, a zatím naprosto nebyli schopni nic předložit. Naopak církve jim dokázaly, jak mnoho samy ustoupily a slevily dobrovolně. Největším argumentem bylo, že církve “odpustily” státu 168 miliard, které uvedla parlamentní Kasalova komise se svými renomovanými zahraničními experty jako dluh státu vůči církvím. A církve je nežádaly zpět. Není to drzost žádat za této situace ještě nestydatě 13 miliard?! A těch argumentů proti bylo ještě více.

Když se stále komise nemohly dohodnout a ČSSD chtěla bezdůvodně prodlužovat neperspektivní jednání (snad aby se zdálo, že “bojují”), předložila církevní strana na svém webu celou záležitost veřejnosti a tak se ukázalo, kdo má jaké argumenty. A bylo jasné, že soc. dem. není schopna podat přesvědčivé racionální argumenty pro své požadavky. Nejsou to snad “hrátky” kvůli opozici ve straně?

A tak sociální demokracie vymyslela další trik, nesmyslný požadavek zdanění náhrad, které církve dostávají za nevydaný majetek. Jak je to nesmyslné, ale i nezákonné a protiústavní, to prokazovaly nejen církve, ale i mnohé nezávislé osobnosti. Bylo patrné, že soc. dem. se zoufale snaží něco najít proti restitucím. Kromě toho se tady ukazuje, že pan Sobotka, který je právník, nemá smysl pro ústavnost, pro právo a vůbec pro demokratické principy, ale jen pro záchranu vlastních zájmů, vlastní kůže. To bude nutné připomenout voličům před příštími volbami...

Když tohle všechno “krachlo”, tu přichází pan Sobotka s dalším totalitním protiústavním “trikem”: omezit právo volného užívání vráceného majetku tím, že se církve zaváží, k čemu ho budou užívat, a že jeho užívání budou aplikovat ve prospěch společnosti. Církve to ovšem stejně dělají, jak lze prokázat z dřívější doby. Někdo si proto může pomyslet, že tedy by na to mohly přistoupit. Ale církve v těchto nedemokratických hrátkách stojí na straně práva a spravedlnosti a neměly by se nechat zatáhnout do těchto totalitních praktik, které se až příliš podobají způsobům z 50. let.

Toto pošlapávání demokratických principů naší společnosti se děje před tváří celé veřejnosti, za aktivní asistence pana prezidenta Zemana a dalších veřejně činných osob. A “lid” k tomu mlčí, protože to ladí s jeho mentalitou. Tady se nikdo neohlíží na právo, ale jedná a mluví podle toho, “co se mně líbí a co mně vyhovuje”.

Takové jsou u nás právní jistoty, právní stav a demokracie. Budou voliči takovéto “garanty práva a pořádku” i nadále volit? Nedivím se, že z takové politiky jsou mnozí, kteří ještě trochu uvažují, znechuceni.

A ČSSD chce tento směšný neperspektivní cirkus dále před veřejností provozovat, přestože církve jasně naznačily, že v něm nehodlají dále spolupůsobit, ale že chtějí na úrovni vlády diskutovat o důležitém tématu postavení církví ve společnosti, ”o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi”. V souvislosti s restitucemi totiž mnozí znovu a znovu mluvili a psali o tom, že jejich uskutečněním bude dosaženo odluky církve od státu. Tito lidé prozrazují, že ústavu nečetli, protože tam je už dávno tato odluka zakotvena. V polovině minulého století se však v západní Evropě začal mezi církvemi a státem rozvíjet model kooperace, protože státy si uvědomily, že mezi oběma institucemi je mnoho společného a že je proto nutné mít společné kontakty. A o tom chtějí církve jednat.

V souvislosti s těmito diskusemi se často objevují formulace: církve jsou placeny ze státního rozpočtu. Bohužel to takto někdy formulují i lidé z církve. Tato formulace je velmi zavádějící. Církve byly vždy placeny ze svého majetku, totiž z toho, co stát z církevního majetku, který držel, získal, a trochu z něj vracel zpět do církví. Takže církve byly placeny ze svého přes státní rozpočet. Kolik státu v kapse zůstávalo, to je uváděno v jiných analýzách.

Při těchto hrátkách o církevní restituce se objevují paralelně různé úvahy, jednak neuvěřitelně “krásné” totalitní “báchorky”, jaké jsme už dávno nečetli a jaké byly hojně publikovány v těch nejhorších 50. létech.

Například výplody soudruha Lukáše Kohouta v propagandistickém žargonu kriminálních totalitních let, uveřejněné v Parlamentních listech z 31. března t.r. Skoro bych je doporučil přečíst těm, kdo tato léta nepamatují, aby se pobavili. Nebo jiný soudruh Václav Dvořák, který v článku vykládá, proč nevěří slibům církve, a spojuje současné jednání o restitucí a “sliby církve” s hlásáním života věčného. Tyto výplody prozrazují něco o inteligenci svých autorů.

Ale jsou tu také roztomilé články jiného typu, například sociálně demokratičtí poslanci píší papeži Františkovi, aby se vložil do restitucí a zprostředkovával mezi biskupy a státem. Je úsměvné, jaké mají tito poslanci představy o způsobu kontaktů a o vztazích na těchto nejvyšších mezinárodních rovinách. I to vypovídá o úrovni některých politiků.

Zároveň se tu však objevují i seriózní články, které racionálně uvažují o tomto našimi vládami dvacet let neřešeném problému, a hodnotí objektivně postupy jednotlivých stran. Třeba vyvážená úvaha K. Steigerwalda “Smradlavé kuličky sociální demokracie do restitucí vržené”, z 27. března v Mf Dnes, která se zamýšlí nad smyslem Sobotkových bojů.

Majetkové narovnání ukazuje postoje a způsob uvažování politiků, novinářů i obyčejných lidí. Pozoruhodné na tom je, jak málo smyslu pro právo, spravedlnost, demokratické instituce ve společnosti panuje. A jak nedemokratické smýšlení politici mají, aniž se za to stydí, a jak to projevují bezostyšně “v přímém přenosu”, aniž se nad tím vzrušují. Jako by počítali s tím, že to lidem nevadí a že to mohou na veřejnosti klidně deklarovat. Jsou to signály o stavu naší společnosti. Chápu, že mnozí normálně uvažující lidé mají takové politiky dosti. Takovéto události jsou vzdálenou přípravou na volby...

kardinál Miloslav Vlk

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kardinal.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice proti demolici vily V. A. Beneše na Hřebenkách

21:17 Petice proti demolici vily V. A. Beneše na Hřebenkách

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s demolicí architektonicky hodnotné vily stavitele Viktora A. Beneš…