Nejpopulárnější její polistopadový politik byl Josef Lux, který předčasně zemřel v roce 1999 a od té doby nevyprofilovala žádného výraznějšího politika, nepočítáme-li Miroslava Kalouska, který stranu opustil. Na Josefa Luxe se snaží navázat osmatřicetiletý veterinář a politolog Pavel Bělobrádek, který ji vede od roku 2010 a s nímž se v loňském roce lidovci opět dostali do parlamentu. Nejspíš proto, že popírá všechna dosavadní klišé o lidovcích: je mladý, mluví srozumitelným jadrným jazykem, není z přísné katolické rodiny ani z typicky lidoveckého regionu: narodil se a trvale žije v Náchodě. Proslavil se výrokem: "Prošla mi rukama spousta dobytků i sviní a věřte mi, že si s nimi poradím i v politice."

Při koaličních jednáních obhájil hlavní prioritu jeho strany: církevní restituce. Jednání o obsazení vlády bylo pro něj mnohem těžší, ale nakonec dosáhl svého: lidovci mají místo nabízených dvou křesel tři, včetně ministra zemědělství, na kterém sveřepě trvali mimo jiné taky proto, že tímto ministrem byl i pan Lux. Sám Bělobrádek je místopředsedou vlády pro vědu a výzkum, což je funkce zcela nová a zřízená jen pro něj. Komentátoři mu vyčítali, že to s tvrdostí přehání a pan Babiš tvrdil, že se bez lidovců ve vládě obejdou. Z pohledu ze zahraničí takové výtky nebyly na místě, protože chce-li někdo s malým politickým subjektem koalovat, nemůže argumentovat jen čísly: váha takového subjektu je ve skutečnosti vždycky vyšší, protože bez ní koalici nelze ustavit. Proto třeba v sousedním Německu liberálové i s malými čísly dostávali vždy ministerstvo zahraničí a zároveň tento jejich ministr byl i místopředsedou vlády.