Ústava z roku 1993 byla přijatá „v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody“. Podle Článku 2 (4): Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Jednání poslanců o politickém řešení složitých situací nemůže být trestným činem. Prostřednictvím České televize mohli občané sledovat zbavení lidské důstojnosti jak poslanců ve funkcích, tak také bývalých poslanců a některých občanů, kteří nebyli chráněni žádným zvláštním zákonem. Všichni „zatčení“ občané byli a jsou bezúhonní.

Právní odpovědnost měl předseda vlády Nečas a jeho ministři spravedlnosti a vnitra. V současnosti státní zástupce nadále trvá na existenci trestného činu.

Soud v první instanci schválil návrh státního zástupce, a souhlasil s tím, že celá skupina spáchala trestný čin. Trestné jednání musí být založené na existujícím trestném činu. Ten nikdy nebyl zveřejněn.
Rozhodnutí soudu v I. stupni mělo za následek, že se stát musel omluvit a odškodnit bývalé zadržené poslance. Ostatní obvinění jsou soudem obtěžováni nadále.