Třicet let po sametové revoluci republika tápe, doplácí na problematické znalosti a vlastnosti zákonodárců a soudců. Třicet let je porušovaná Ústava, a nyní slyšíme ze sdělovacích prostředků, že ČR podává obžalobu na pány Štrougala, Jakeše a Vajnara.

Páni žalobci, vám nevadí, že desetitisíce občanů je doslova vydíraných na základě předpisů, které současní a bývalí zákonodárci vymysleli? Vymysleli takové zákony, které umožňují exekutorským úřadům provozovat lichvu. Do osobních zaručených občanských práv nyní vstupují státní úředníci (zástupci) a jednají bez souhlasu moci soudní. Stát měl povinnost po vítězství sametové revoluce vyrovnat se s proviněním bývalých představitelů vlády, ale také se soudci minulého režimu. Sametovost to pominula.

Žalobou na bývalé funkcionáře státu se žalobci dopouštějí nových trestných činů. Pouze jednotlivý občan má právo takovou žalobu podat. Pravomoc žalobci „zdědili“ z doby totality, takový stav je v právním státě nemožný. Do práv svobodného a bezúhonného občana může vstoupit pouze moc soudní. Spory mezi jinými právními subjekty může řešit pouze správní (kasační) soud. Když soudy nejednají podle své příslušnosti, výsledek vidíme u případu H-System.

Základem právního státu je oddělení moci soudní od moci výkonné. V právním státě nemůže výrok soudu nikdo zpochybňovat. Každé rozhodnutí soudu je pravomocné. Pouze účastník sporu může požádat soud druhého stupně, aby prozkoumal pravdivost výroku soudu prvního stupně.

Zákony přírodních, technických a lékařských věd jsou nedílnou součástí zákona.