Délka soudních sporů zaráží každého občana. Advokáti veřejně prohlašují: Spravedlnost u soudů nehledejte. Z tisku (18. května 2017, Reflex, rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem): "..důvodem k obavám a pesimismu je například stav justice a celé nastavení legislativní a justiční soustavy, jež se v některých momentech nedávno projevila jako neobyčejně zkorumpovaná, a to až balkánským způsobem, nad kterým zůstává rozum stát, kam se podíváte: propuštění katarského prince, zločinné spolčení soudce Berky, případ Davida Ratha, pád Nečasovy vlády, jedna kauza za druhou...."

Máme před parlamentními volbami. Kdo jiný než politické strany má mít zájem na tom, aby náš stát vzkvétal? Kdy zmizí blbá nálada? Jak je možné, že soudci nerespektují literu Ústavy? Kde soudci vzali pravomoc, aby spor, který mají řešit, přidělili jiným soudcům? Nejsou schopni pochopit literu Ústavy?

Na základě svých zkušeností doporučuji občanům, aby ve volebních materiálech každé strany hledali následující závazky:

Důkaz opaku je respektován tisíciletí. V minulém století byl zpracován v matematické logice. Zajišťuje, že identické spory mají identická řešení. Z toho plyne:

• 1. Zákony matematiky jsou nedílnou součástí zákona. Soudy musí rozhodovat pravdivě a spravedlivě.

Rovnost svéprávných občanů před zákonem je deklarována jak v Ústavě, tak v Listině práv. Tato rovnost byla občanům odebrána tím, že některé právní úkony mohou činit pouze „občané s právnickým vzděláním“ (dovolání, obrátit se na Nejvyšší či Ústavní soud,...). Povinné zastoupení občana je zdůvodnitelné pouze tehdy, kdy občan může utrpět újmu, pokud takové zastoupení nemá. Zákonné předpisy musí obsahovat: